S ing. Hanou Maršálkovou, jež vede Skupinu veřejného zdraví, zaměřující se na osvětové a vzdělávací projekty týkající se mozkové mrtvice, srdečního infarktu a prevence, jsem se bavila především o projektu Saste Roma, který se soustředil na zlepšení sekundární prevence u obyvatel vyloučených lokalit.
Hledáte bezbariérový park v Brně, kde si můžete odpočinout po náročném dni? Zkuste navštívit významnou chráněnou kulturní památku Tyršův sad, která ztělesňuje oázu klidu uprostřed rušného města. Obdivovat zde můžete pestrobarevný sortiment květin, vzácné dřeviny, speciální záhon pro nevidomé a slabozraké, originální dětské hřiště nebo ovce kamerunské. Tento jedinečný park je pojmenován po historikovi a zakladateli tělovýchovného hnutí Sokol Miroslavu Tyršovi.
Lukáše Hrubého znám jako fajn šéfa, vnímavého psychoterapeuta a zkušeného lektora a supervizora. Svůj dosavadní profesní život věnoval práci v organizaci Podané ruce, působící na Moravě a pomáhající lidem s různými druhy závislostí. Kolegové ho často oslovují Carlosi a v současnosti je odcházejícím ředitelem Olomoucké a Zlínské sekce. Covidové období mu přihrálo více klientů s partnerskými problémy a to byl impulz pro výcvik a pokračování v praxi na poli párové psychoterapie. Říká, že je „fanoušek vztahu“, a to evidentně nejen jako párový terapeut. Lukáš také vyzdvihuje vztahy, pokud jde o jeho vlastní duševní rovnováhu. Charakteristické je pro něj vymýšlení scénářů a projektů, ať už pro sebe nebo pro pomoc druhým. Carlos umí takový projekt proměnit v realitu. Aktuálně například v Olomouci vzniká terapeutické centrum pro děti a dospívající.
Svatoanenské slavnosti, které se uskutečnily v areálu Domova sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem, nabídly poslední červencovou sobotu nejen bohatý kulturní program, komentované prohlídky rehabilitačních prostor, ale i možnost nakoupit bylinky, občerstvení a také prezentaci řemesel od středověku až po 19. století.
Uklidňuje vás zahradničení a máte rádi přírodu? V tom případě neváhejte a nahlédněte do světa zahradní terapie, která přináší praktické aktivní činností pro širokou škálu lidí. Své místo má nejen u pacientů a klientů, ale i u lidí, kteří jsou přepracovaní nebo se dostanou do větší psychické zátěže. Velkou výhodou zahradní terapie je také to, že může probíhat venku i vevnitř. Díky mobilním záhonům tak pomáhá i těm, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko a do zahrady se nedostanou.
Kavárnu pro zaměstnance a jejich hosty má na centrále ČEZ od ledna pod palcem spolek Revenium. Kdo na Duhovku zavítá, jistě ocení klidné prostředí, pestrou nabídku, možnost pořídit zajímavý dárek nebo se něco dozvědět na přednáškách. Taky si pochutná a ještě podpoří lidi s handicapem. Ale nic z toho by nebylo takové bez Natálie Kavuličové. Ta v kavárně zastane kdeco a hlavně jí dává šmrnc.
Jedenadvacet zaměstnanců s různými zdravotními handicapy a čtyři asistenti. I tak by se dal charakterizovat sociální podnik Sušírna z pod Radhošťa. Na webu jsem si přečetl, že v něm mimo jiné zpracovávají ovoce a zeleninu, které by jinak skončily jako odpad. Sympatický a šetrný přístup k podnikání mě k návštěvě nalákal ještě více. A protože vedoucí obchodu i sociálního podniku Hana Fojtášková nebyla proti, vyrazil jsem do Rožnova pod Radhoštěm.
Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) v Brně je významným průkopníkem v oblasti léčebného konopí a vůbec prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které je v poskytování konopných přípravků kompletně soběstačné. Konopí se zde nejen zkoumá, ale také pěstuje, předepisuje, připravuje a vydává v nemocniční lékárně. Celý proces tak probíhá „pod jednou střechou“, což je považováno za světový unikát.
Už třiadvacátý ročník Svatoanenských slavností se uskuteční v sobotu 27. července od 10 hodin v areálu Domova sv. Josefa ve Dvoře Králové-Žirči. Jde o největší benefiční a kulturní akci v Domově sv. Josefa, kde se potkává svět zdravých a handicapovaných.
Najít nové pracovní místo se musí umět. Někdo to bere jako výzvu, jiný by se podobné zkušenosti raději vyhnul. Uchazeči s handicapem mají situaci ztíženou na několikrát. Jednak kvůli fyzickým bariérám, ale hlavně kvůli předsudkům v hlavách těch, kteří i po pětatřiceti letech od revoluce nechápou, v čem je handicap handicapem. Někteří se touhle diskriminací ani netají, protože postižení a nemoci přece budí pozornost, zdržují a vadí. Nejlíp tedy bude kandidáta buď nepřijmout vůbec, nebo ho uklidit někam mimo zorné pole. A hezky to zabalit do toho, že právě takhle vypadá dobrý management v zájmu všech zúčastněných.
