Pohlazení od psycholožky Světová zdravotnická organizace je nejprve definovala jako stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli jen jako nepřítomnost nemoci či vady. Zdraví se však nedá vměstnat do pár řádků, a tak se snaží definici upravovat a vypilovávat.

Možná jste se právě dozvěděli, že vaše děťátko má onemocnění Osteogenesis imperfecta. Jinak řečeno – narodilo se jako „lomivka“, má to v genech. A v kostech. Doktoři vám něco řeknou, ale prosím, zachovejte klid. Podle toho si stejně nic moc nepředstavíte. To je dobře, zachovejte klid.

I dneska rozcupujeme pár nesmyslů, co se říkají s takovou samozřejmostí, až z toho mrazí.
Když americký psycholog Abraham Harold Maslow v minulém století definoval hierarchii lidských potřeb a seřadil je do pyramidy podle jejich postupného vývoje a hodnoty, byl zároveň přesvědčen, že uspokojení nižších potřeb je předpokladem pro nástup potřeb vyšších. Tehdy ještě netušil, že za několik desítek let za nás naše potřeby a jejich důležitost budou luštit a „rozhodovat“ o nich například reklamní agentury, internetový marketing a soubory cookies. Žijme bděle v 21. století!

Některý předsudky a stereotypy jsou zažraný tak moc, že se nad nimi už nikdo nepozastavuje. Ale měl by.

A máme tu léto! Období blahodárného slunečního svitu plného vitamínů, období báječných bazénových hrátek, období čerpání sil, sbírání zážitků a… Období sáder. Která lomivka by to neznala? Jak totiž praví slavný Murphyho zákon (a kdo by ty neznal?!), „co se může pokazit, to se pokazí“.

Asi tak před dvěma týdny se mi rozbil počítač. Když jsem si ho pouštěla, zasekl se a odmítal se rozběhnout. Našla jsem si přes internet nejbližší opravnu počítačů a vypůjčila si mezitím náhradní.

„Kde se vidíte za 10 let?“ V tomto případě se nejedná o personalistickou vějičku v rámci pohovoru na místo za šedesát tisíc měsíčně, ale o spekulaci a téměř hmatatelné riziko, nakolik za danou dobu může diagnóza poznamenat lidský život, zrasit tělo i psychiku. Ale také nemusí!

Dorazíte do bytu a přejete si jediné. Odpočívat v pokoji, jakože v obýváku, nebo jít rychle spát. Pro nedostatek disciplíny a prostoru klidně oboje. Jenže otevřete dveře a hned víte, že je něco jinak.

Kdo mě zná, ví, že se často vyskytuji na internetových diskuzích – dokonce jsem o tom jednou napsala sloupek. Že je to s některými diskutéry těžké, jsem už také napsala. Jednou z věcí, kvůli které se pravidelně chytám za hlavu, je narážení na můj vzhled.