Zlomek vteřiny a v něm se to stane. Namlátím si. A nemůžu s tím udělat skoro nic. Letím plnou vahou na kolena. Ne, ruce tam dát nestihnu. Kosti jsou vrženy. 

V dubnu jsem se zúčastnila natáčení rozhovoru pro DVTV. Čas od času se mě někdo zeptá, jestli jsem nebyla nervózní. Vždycky jsem odpovídala pravdivě: „Ano, hrozně jsem se bála, že mi uprostřed rozhovoru začne téct nudle z nosu.“ Dotyční se obvykle začali smát. „Cože, ty ses bála nudle z nosu? Kdybych tam byl(a) já, tak bych se bál(a), že nebudu znát odpověď na otázku! Cha, cha, chi,

Léto si prý žádá odlehčená témata, v tom vedru se nikdo duševně odhalovat nebude. Duševně možná ne, ale co fyzicky? Venku jak v prádelně, tak co si skáknout do sauny i v reálu?

Žádného Antonia osobně neznám, ale vedro je mi pořádné. Víc než žhavý temperament okatého svůdce by mi teď spíš bodl ten dostatečně vychlazený lahodný mok z reklamního spotu. Obávám se totiž, že kdyby se mi ještě o něco málo zvýšila tělesná teplota a krevní tlak, pravděpodobně by to se mnou už seklo.

Dneska o tom, že když máte „sníženou schopnost orientace“, pak je i cesta metrem někdy dost divoká.🙂 I bez toho parna nad zemí.

Lidské tělo je úžasné. Škrábnete se a ono se to samo zahojí. Chytnete rýmu, ale brzy vás to přejde. Něco špatného sníte, ale žaludek to vrátí a zas je vám líp. Uklouznete na ledě a natlučete si zadek, ale zase se posbíráte a jdete dál. Pak jsou ale i tací, pro které to neplatí tak úplně. My lomivky.

Pohlazení od psycholožky Ne vše pozitivní je vždy pozitivní. Avšak na pozitivní se musí s pozitivitou. Negativita nemá u pozitivity šanci uspět. Trošku paradoxní, ale to je moje osobní zkušenost.

S postižením odmalička velmi rychle zjistíte, že tahle země je pro zdravý.🙂 Ježiš, to by byl krásnej biják! Vzduchem by lítaly ambice, prachy, sny, design, děti, sportovní dresy, lahve na vodu a psi. A kam se tam vecpu já? Nikam. Protože optikou zdravého člověka budu nejspíš nezařaditelná, a tudíž neviditelná.

V době, kdy píšu tenhle text, jsou zhruba čtyři hodiny od chvíle, kdy stanu na potítku u svých drahých absolutorií (tedy pokud na mě do té doby nespadne strop, nezajede mě auto, nebo mě rovnou neklepne). Umím asi třetinu otázek a v době, kdy tento text vyjde, už bude oficiální fakt, že jsem své závěrečné zkoušky neudělal a pokusím se o ně v září.