Čtení

Abrakadabra #perplexveměstě

Co byste si chtěli přečíst na Silvestra? No právě. Číst a na Silvestra, já vím, že je to trochu mimo. A to jsem si ještě nic nenalila. Dokonce se ani nehodlám rozepisovat o tom, jak připravit nízkokalorické jednohubky z balicího papíru nebo jak správně odpálit rachejtle a jiné milované členy širší rodiny.

Více »

Revenium s Liškou v Jiřetíně. To se povedlo!

Znáte na Děčínsku Jiřetín pod Jedlovou? Právě tam je Domov sv. Máří Magdaleny, azylový dům pro maminky s mentálním postižením, které nejednou kvůli svému handicapu zažily chudobu, ponižování či týrání. Jednadvacet maminek se čtyřiceti dětmi vede čtvrtým rokem Marcela Dvořáčková, která vyhrála letošní ročník Ženy regionu.

Více »

Všechno nejlepší… #JsemIronman

Po Novém roce to bude rok… Rok, co si paní myslela, že jsem v poledne prvního ledna ještě nametenej, jelikož jsem hodil exkluzivní tlamu a já přitom vůbec nepil…

Více »

Jak nevyděsit ani sebe, ani Ježíška #nechbroukažít

Ještě naprosto jasně si vybavuji, jak jsem otevírala novotou vonící diář 2018. Zanedlouho z letošních diářů otočíme poslední list a dveře stávajícího roku se nadobro uzavřou. Čekají nás další úkoly a výzvy, nápady, zážitky a překvapení.  Dny, které zase budou utíkat jako splašený dostihový kůň. Zkusme si to proto připomenout hned zkraje roku, který brzy převezme vládu od toho současného, a udržet si vědomě pocit plně užitého a prožitého času. Pravý

Více »

Nechci spasit, chci si sednout #perplexveměstě

Drápu se na sedadlo. Cestující mi nejdřív podává pomocnou ruku, pak dvě čísla Strážné věže. Šmarja. Na další zastávce nastupuje stařec s hůlkou, kterou mi zabodne do nohy a s předstíraným pokašláváním na mě významně hledí. Jemu časák nikdo necpe. Zato mu nabídnou místo. Něco je v mojí logistice špatně. Nechci spasit, chci si sednout. Taky.

Více »

Proč být v předvánočním čase trochu jako děti?

Pohlazení od psycholožky Předvánoční čas. Jako dítě jsem se na něj těšila. Ten čas měl svoje kouzlo. Doma to vonělo pečením cukroví, venku bylo bílo, domácí čokoláda ve formičkách se chladila venku za oknem zasazena do sněhu a v rádiu občas bylo slyšet vánoční písničky. Krásný a pohodový čas.

Více »

Proč není můj vyučující postižený? #zOutu

Když jsem byla v posledním ročníku bakalářského studia na University College v Londýně, doktor Nathaniel Coleman uspořádal panelovou diskuzi s názvem „Proč není můj profesor černý?“ Cílem této panelové diskuze bylo upozornit na disproporční zastoupení černochů mezi britskými profesory (pouhých 6 ‰, ačkoliv černoši tvoří ve Velké Británii 3 %). V tomto ročníku jsem také chodila na jeho přednášky z filozofie rasy, což byl podle mého názoru jeden z nejužitečnějších předmětů v rámci

Více »

Nechtěně ve skluzu #perplexveměstě

Já zimu miluju, na mrazivé procházky ve sněhu nedám dopustit. Cokoli s vločkami mě dojímá, obzvlášť zmrzlinový pohár s vločkami čokolády. Radost mi kazí jen to, že jsem celou jednu roční dobu ve skluzu.

Více »

Pacient jako válečný veterán aneb proč duše pláče #nejsemtabu

Seznámila jsem se s jednou skvělou pacientkou ulcerózní kolitidy, která díky komplikacím málem přišla o život. Ale přežila, dala se dohromady, vrátila se zpět do procesu, opět naplno vychovává děti, pracuje. Přijde si ale jiná, nesvá, že ji nikdo moc nechápe, možná až trochu divná. Po tom, čím si prošla už prostě není stejná jako dřív. Dnes už kouká na svět jinýma očima. Není si ale jistá, jestli

Více »

Zpověď nebohého chaotika #JsemIronman

Jsem chaotik. Nemůžu za to. Člověk, který dělá dva bambilióny věcí nemůže jinak, byť by třeba rád. Dokonce si myslím, že mám daleko větší vlohy k tomu být pořádný než mnoho lidí, kteří se za pořádné úspěšně vydávají… Ale stejně vím, že to budu já, který představuje do budoucna postrach pro všechny, kteří s ním budou koexistovat. Respektive už tím postrachem jsem…

Více »

Reklamní prostor

INSPIRANTE doporučuje