Je mu teprve 22 let a stihl toho už tolik, že když si o jeho aktivitách povídáme v kanceláři redakce magazínu Inspirante u několika šálků kávy, přemýšlím, kde se tomu klukovi vyndává akumulátor. A to má ještě celý život před sebou…
Drápu se do autobusu. Vyprsím se s usměvavým „dobrý den“. Řidič ale nakloní hlavu do strany, asi aby mě měl šejdrem tak, jak je u mě zvyklý. „Ahooooj“, zašveholí. No nazdar.
Společnost Schiedel, přední evropský výrobce komínových a krbových systémů, slaví pětadvacet let na českém trhu. Při té příležitosti rozděluje čtvrt milionu potřebným. Organizace, spolky a jednotlivce vybírali sami zaměstnanci. Schiedel také dlouhodobě podporuje mladé a talentované učně, studenty a architekty.
Ve druhém díle našeho občerstvovacího seriálu bychom vám rádi představili multifunkční podnik s jedenadvacetiletou historií, který se nachází v rozlehlém centrálním parku Na Pankráci v Praze 4.
Současná vláda v čele s trestně stíhaným Andrejem Babišem by zřejmě byla nejraději, kdyby všechny neziskovky zmizely z povrchu zemského. Protože proč tady vlastně jsou, že jo?!? Len kradnú a nič iného!
„Tohle nám namaloval jeden chlapec, mám z toho obrázku vždycky slzy ve očích,“ říká skoro perfektní češtinou Dobrivoj Solar. Na kresbě jsou spojené lidské dlaně a vlaječky Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Chorvatska a Srbska. Nakreslil je kluk, který vyrůstá v SOS vesničce kdesi na území bývalé Jugoslávie. Z válkou roztrhané země pochází i Dobrivoj. Potkali se v Praze.
Cítím se jako rozpuštěný a vypuštěný. S narůstajícím počtem teplotně rekordních dní narůstá i moje zoufalství. Nejsem schopná normálně fungovat, myslet, pracovat, milovat, dokonce ani jíst. Letos je pro mě první rok, kdy ty nejhorší vedra trávím venkovní prací. V dobách korporátu jsem ráno zalezla do klimatizované krabice a večer z ní svěží odcházela. A prvních pár invalidních let jsem trávila buď v nemocnici, nebo zalezlá doma s hlavou v kýblu
Každý máme jiný názor na to, co je to štěstí. A když se nás někdo zeptá, jak to vnímáme, a dostane odpověď, nesmí se pak divit. Nebo ještě hůř, tázaného odsoudit.
Mám neodbytnej pocit, že zvenku působím jako někdo, kdo má vyvrknutej kotníček, vyděšeně se plazí světem a čeká na spásu. Do života mi totiž pořád někdo krafe. Možná je to pro okolí způsob, jak se vyrovnat s jistou bezmocí a doživotním přihlížením tomu, že jsem perplex.
Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo nový web o sociálním bydlení. Na adrese www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou obecné informace, aktuality k tématu, zkušenosti obcí a také dokumenty. Pomoci mají nejen občanům, ale oslovují i města a obce a také neziskové organizace, které se mohou napřímo zeptat v rubrice „často kladené dotazy“.
