Technické muzeum v Brně otevřelo novou výstavu s názvem Jsme tu s vámi již 20 let, která přibližuje život a vzdělávání lidí se zrakovým postižením. Výstava je také připomenutím dvacetileté existence jak stálé expozice muzea Kultura nevidomých, tak společnosti TyfloCentrum Brno, jež výstavu spolupořádá. Výstava potrvá do konce roku. Co propojuje expozici Kultura nevidomých, Oddělení dokumentace slepecké historie, které působí v Technickém muzeu, a společnost TyfloCentrum Brno? Společné výročí 20 let

Pro nevidomé návštěvníky brněnské zoo připravilo Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity – Teiresiás důležitou pomůcku. Nová mapa s hmatovou i vizuální vrstvou umožňuje dobrou spolupráci nevidomého návštěvníka s jeho vidícím průvodcem. „Chtěli jsme, aby si nevidomý uživatel mapy udělal představu, co všechno se v areálu nachází, v jaké vzdálenosti, a podle toho si zvolil trasu,“ uvedl jeden z jejích tvůrců Ondřej Nečas ze Střediska Teiresiás. „Na rozdíl od

AfaSlovník, webová aplikace, která učí pacienty po mrtvici znovu mluvit, byla oficiálně spuštěna v březnu 2020. Velký ohlas však zaznamenala až v době koronavirové krize, kdy pacienti nemohli docházet na logopedickou terapii. Využili ji nejen pacienti s afázií, která je jedním ze závažných důsledků mrtvice, ale také pacienti s jiným logopedickým onemocněním včetně dětských pacientů, jejich rodičů a pedagogů speciálních základních a středních škol. Počet uživatelů AfaSlovníku vzrostl za pouhé dva měsíce o třetinu

Dotazníkovým šetřením se chce Amelie, z.s., podívat na spánek onkologicky nemocných v České republice. Z výzkumů v zahraničí totiž vyplývá, že problémy s nespavostí zažívá více než polovina lidí, kteří mají či měli rakovinu. Relevantní informace však u nás nejsou dostupné, proto je toto téma trochu stranou zájmu. Přitom spánek je jednou ze základních potřeb člověka. V těchto dnech startuje online dotazníkové šetření, do něhož se může zapojit každý člověk, který prochází nebo prošel onkologickou léčbou, a to bez

Na Slovensku hrozí zrušení osobní asistence. Proto se aktuálně šíří petice, která má přimět vládu k diskusi s těmi, jichž se toto chystané opatření bolestně týká a kterým by jednoznačně snížilo kvalitu života. Z požadovaných 10 000 podpisů schází zhruba desetina. Vyjádřit podporu může každý, komu tato problematika není lhostejná, a nemusí být Slovák. Přečtěte si pohled slovenské autorky, která má k tématu co říct nejen proto, že sama osobní asistenci užívá.

„Jsem unavený, bez energie, musím se do všeho nutit,“ přesně tak se může cítit člověk, který se nevyspal. To, že se špatně nebo málo vyspíme, zná pravděpodobně každý. Dokonce můžeme zažívat období, kdy se spánek na nějakou dobu zhorší, a zdá se to normální – třeba pokud máme doma novorozeně nebo zažíváme velký stres, třeba kolem stěhování nebo rozvodu. Když je to jednou za čas, další

Lidi s nehojícími se ranami bude zastupovat a sdružovat první pacientská organizace Zahojíme. Jejím iniciátorem je obecně prospěšná společnost Dialog Jessenius, která k projektu přizvala řadu odborných partnerů. Posláním organizace bude trvalá snaha o zkvalitnění života pacientů s chronickými ranami a rozšíření povědomí o tomto stále naléhavějším zdravotním problému. Chronické rány každoročně postihují statisíce lidí. Přesto se o nich příliš nemluví a široká veřejnost a mnohdy ani sami pacienti nemají dostatek informací, které by jim

Mimořádná vládní opatření, na jejichž základě bylo možné čerpat ošetřovné po celou dobu uzavření školských či dětských zařízení, skončila 30. června. Nyní tak lze ošetřovné opět čerpat pouze na dítě mladší 10 let, pokud je škola či školka uzavřena z nepředvídaných důvodů (havárie, epidemie aj.). Nárok na ně má i zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocné dítě nebo jiného člena domácnosti. Ošetřovné lze znovu čerpat pouze po splnění následujících zákonných podmínek, jako tomu bylo před mimořádnými

Jen čtvrtina obcí projevuje vstřícnost k žadatelům o individuální vyhrazené parkování pro osoby se zdravotním postižením a snaží se jim proces získání povolení a zřízení parkovacího místa ulehčit. Ostatní obce mají mnohdy zatěžující a neopodstatněné požadavky. Obvyklejší je pouze formální odkaz například na využívání veřejného parkoviště, které však situaci žadatele neřeší. V návaznosti na řadu stížností lidí s postižením na postup obcí při zřizování vyhrazeného parkoviště se ombudsman rozhodl výzkumem zmapovat postup obcí při povolování a realizaci vyhrazených parkovišť.

Druhou červnovou sobotu se uskutečnil webinář Evropské rady autistů neboli EUCAP. Mezi vystupujícími byli lidé z různých evropských autistických organizací a k probíraným tématům patřilo také sebeobhájcovství, podpora v rámci komunity i způsob řízení organizací. Zastoupeny byly převážně země západní a jižní Evropy, z bývalého východního bloku se na webináři objevila pouze česká organizace Adventor. Účastníky webináře přivítala Heta Pukki, předsedkyně EUCAP a zároveň finské organizace Suomen Autismikirjon Yhdistys. Představila Evropskou radu autistů