Vědci z Heriot-Wattovy univerzity a univerzity v Birminghamu spolu s kolegy z Edinburské univerzity vyvinuli poživatelnou kapsli posetou senzory. Polykací senzorický systém v podobě kapsle byl testován na syntetickém střevě a na zvířatech. Kapsle dokáže určit tlak ve střevech pacienta a odhalit problematická místa. Výzkumný tým informoval o úspěchu svého prototypu v akademickém časopise Device.

Mobilní aplikace, která využívá umělou inteligenci (AI) k analýze snímků podezřelých kožních lézí, dokáže diagnostikovat melanom s velmi vysokou přesností. To ukazuje studie vedená univerzitou v Linköpingu, kde byla aplikace testována v primární péči. Výsledky byly zveřejněny v British Journal of Dermatology.

Neurologové z Fakultní nemocnice Hradec Králové vyvinuli jedinečné zařízení Systém pro monitorování kvality chůze, které je schopno odhalit odchylky v chůzi, jež bývají spojené s nejrůznějšími onemocněními (např. s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, cévní mozkovou příhodou) nebo se stářím. Systém pomáhá sledovat vývoj chorob a poruch chůze, směřovat ke zlepšování kvality chůze a přispívat k rehabilitaci pacienta.

Vědci z univerzity v Granadě (UGR) prokázali, že UGRSKIN, umělá kůže, kterou vyvinuli v roce 2012 a implantovali prvním pacientům v roce 2016, je účinná a histologicky podobná lidské kůži.

Ve Fakultní nemocnici v Motole vylepšili operace, při nichž zavádějí kochleární implantát do spánkové kosti pouze v lokální anestezii. Tento typ zákroku je výhodný především pro pacienty v seniorském věku, pro které bývá celková narkóza velmi zatěžující. Fakultní nemocnice v Motole je zatím vůbec první nemocnicí v České republice a jednou z prvních v Evropě, jež tento nový postup zavedla.  Co je kochleární implantát? Kochleární implantát je zařízení určené pro pacienty s velmi těžkou vadou

Vědci ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vyvinuli nové zařízení pro dávkování léčiv, které dokáže bezdrátově přijímat příkazy z chytrého telefonu nebo počítače, aby naplánovalo a spustilo řízené uvolňování léků prostřednictvím jednotlivých mikrojehel.

Výzkumníci ze Švýcarské federální laboratoře pro materiálovou vědu a techniku „EMPA“ (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology) v rámci výzkumu, na kterém se podílela také Univerzita Karlova (Václav Liška z Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni), vyvinuli způsob spojování ran prostřednictvím světelných infračervených paprsků a nanočástic. Jde o inovativní metodu, která umožňuje spojení tkání a utěsnění defektů bez použití klasického chirurgické šití. Pájecí kolagenní pasta je po aplikaci aktivována laserem k vytvoření mechanicky pevného spoje.

Nový výzkum na Technické univerzitě v Mnichově (TUM) ukazuje, jak může být ovládání umělých končetin intuitivnější a přirozenější díky aplikaci umělé inteligence a lepšímu pochopení vzorců svalové aktivity předloktí. Umělé ruce lze pak lépe ovládat pomocí aplikace nebo pomocí senzorů umístěných ve svalech předloktí. Je k tomu zapotřebí 128 propojených senzorů a techniky založené na umělé inteligenci.

Unie neslyšících Brno realizuje ve spolupráci s firmou Deafcom projekt Zabezpečení pohotovostní komunikace ve zdravotnických zařízeních. Cílem celého projektu je efektivnější poskytování tlumočení ve znakovém jazyce. Neslyšící se díky využití QR kódu snáze dorozumí s personálem ve vybraných brněnských zdravotnických zařízeních. Projekt je finančně podpořený Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Výzkumníci z Univerzity v Göteborgu, kolegové z Univerzity v Lundu a v kanadském Montrealu představili slibný krevní test s názvem „p-tau217“ pro identifikaci či vyloučení amyloidózy v mozku (amyloid je bílkovina, resp. její fragment, která se při chorobných stavech ukládá v mezibuněčném prostoru), což je nejvýznamnější a nejranější indikátor Alzheimerovy choroby. Při použití správného pracovního postupu test poskytuje vysokou přesnost. Nejen tato studie podtrhuje význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu. V posledních letech bylo vynaloženo velké úsilí na vývoj biomarkerů