Vědci ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vyvinuli nové zařízení pro dávkování léčiv, které dokáže bezdrátově přijímat příkazy z chytrého telefonu nebo počítače, aby naplánovalo a spustilo řízené uvolňování léků prostřednictvím jednotlivých mikrojehel.

Výzkumníci ze Švýcarské federální laboratoře pro materiálovou vědu a techniku „EMPA“ (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology) v rámci výzkumu, na kterém se podílela také Univerzita Karlova (Václav Liška z Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni), vyvinuli způsob spojování ran prostřednictvím světelných infračervených paprsků a nanočástic. Jde o inovativní metodu, která umožňuje spojení tkání a utěsnění defektů bez použití klasického chirurgické šití. Pájecí kolagenní pasta je po aplikaci aktivována laserem k vytvoření mechanicky pevného spoje.

Nový výzkum na Technické univerzitě v Mnichově (TUM) ukazuje, jak může být ovládání umělých končetin intuitivnější a přirozenější díky aplikaci umělé inteligence a lepšímu pochopení vzorců svalové aktivity předloktí. Umělé ruce lze pak lépe ovládat pomocí aplikace nebo pomocí senzorů umístěných ve svalech předloktí. Je k tomu zapotřebí 128 propojených senzorů a techniky založené na umělé inteligenci.

Unie neslyšících Brno realizuje ve spolupráci s firmou Deafcom projekt Zabezpečení pohotovostní komunikace ve zdravotnických zařízeních. Cílem celého projektu je efektivnější poskytování tlumočení ve znakovém jazyce. Neslyšící se díky využití QR kódu snáze dorozumí s personálem ve vybraných brněnských zdravotnických zařízeních. Projekt je finančně podpořený Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Výzkumníci z Univerzity v Göteborgu, kolegové z Univerzity v Lundu a v kanadském Montrealu představili slibný krevní test s názvem „p-tau217“ pro identifikaci či vyloučení amyloidózy v mozku (amyloid je bílkovina, resp. její fragment, která se při chorobných stavech ukládá v mezibuněčném prostoru), což je nejvýznamnější a nejranější indikátor Alzheimerovy choroby. Při použití správného pracovního postupu test poskytuje vysokou přesnost. Nejen tato studie podtrhuje význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu. V posledních letech bylo vynaloženo velké úsilí na vývoj biomarkerů

Výzkumníci na univerzitách ve Stuttgartu a Tübingenu vyvíjejí autonomně přizpůsobitelné polymery schopné adaptovat se na pohyby a měnící se podmínky prostředí. Nositelné zdravotní pomůcky, jako jsou měkké exoskelety, které poskytují oporu pacientům po mozkové příhodě, nebo náplasti pro podávání léků s řízeným uvolňováním, musí být vyrobeny z materiálů, které se mohou inteligentně a autonomně přizpůsobit pohybům nositele a měnícím se podmínkám prostředí. Jde přesně o typ autonomně přizpůsobivých polymerních materiálů, které nedávno vyvinuli

Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně se podílelo na přípravě zajímavé multimediální publikace OSN: Svět, který chceme, budoucnost pro všechny. Toto unikátní dílo umožňuje simultánní sledování obsahu v textové, zvukové a obrazové podobě. Publikace je určena především pro uživatele s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením, kterým se snaží zjednodušit přístup k informacím o udržitelném rozvoji. Co je hybridní kniha? Hybridní kniha je typ multimediální publikace.  Skládá se ze tří typů informačně rovnocenných záznamů: 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) se do pokročilého provozu dostává nová magnetická rezonance, která pacientům nabízí rychlejší a komplexnější vyšetření. Přistroj stál více než padesát milionů korun, vytváří snímky ve vysoké kvalitě a patří k nejmodernějším magnetickým rezonancím na trhu. Co je magnetická rezonance? Magnetická rezonance je moderní vyšetřovací metoda, která podrobně zobrazuje požadované oblasti lidského těla. Zobrazovací metoda magnetické rezonance nepracuje na principu rentgenových paprsků, ale

Lze lidský orgán zmapovat až do úrovně jediné buňky a dozvědět se více o každé z nich? A můžeme zjistit, jak se tyto buňky u jednotlivých lidí liší? Výzkumníci z centra Helmholtz v Mnichově a jejich spolupracovníci se této výzvy chopili a vyvinuli Atlas lidských plicních buněk pomocí technik založených na umělé inteligenci (AI). Tento atlas objasňuje rozmanitost typů jednotlivých plicních buněk a umožňuje dozvědět se víc o zdraví i nemocech plic. Technologie vyvinuté v minulém desetiletí umožňují