Žili byli v jednom domečku společně pejsek a kočička. Oba se měli převelice rádi. Pejsek chodil na lov a kočička se starala o domácnost v domečku. Jednoho dne se pejsek vrátil domů z lovu a jako vždy přinesl bohatý úlovek. Kočička však vypadala nespokojeně. Pejsek se tedy zeptal, co se kočičce přihodilo. „Ale nic,“ povídá kočička. Pejsek však naléhal, a tak se kočička rozpovídala. „Víš, pejsku, cítím se tady v našem pěkném velkém domečku

Na konci listopadu loňského roku (přesně 30. listopadu 2022) byla společností OpenAI veřejnosti představena nová webová služba s názvem ChatGPT. Tato služba upoutala pozornost uživatelů na webu tak prudce, že v okamžiku psaní tohoto mého sloupku je služba dočasně nedostupná kvůli kapacitě serverů. Na wikistránce této online služby se uvádí, že krátce po svém zpřístupnění měla už 4. prosince 2022 přes milion uživatelů. O co přesně jde? ChatGPT je odborně řečeno „jazykový model“, laicky

Ohlédnutí za rokem 2022 Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, které vám na našich stránkách ukazují autoři, jimž do života vstoupila nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím.Redakce Jestliže předchozí fantazie byla poněkud otřesná, dnešní snad bude

Nedávno jsem měl možnost pracovat na korektuře titulků ke konferenci, kterou moderovala skvělá Hanka Potměšilová, předsedkyně Revenia a moje „jakoby“ nadřízená. Konference měla titul „O roztroušené skleróze (ne)jen pro rodinu“ a letos to byl už 18. ročník. Když jsem poslouchal přednášející a upravoval titulky, všiml jsem si jedné pozoruhodnosti, která se u řečnic a řečníků pozoruhodně opakovala. Zaujalo mě, jak často se v řeči vyskytuje slovo „jako“ a „jakoby“. Vůbec tím nezpochybňuji řečnické umění přednášejících, zaujalo

Převracím v paměti některé historické okamžiky a přemýšlím o tom, proč řada diktátorů v minulosti skončila tragicky. Přitom se mi zdá, jako by zaslouženě tragickým příběhem každého diktátora bylo to, že žije v bludech. Na tom není nic pozoruhodného. Pozoruhodné je, jak k tomu dochází. V touze po ničím neomezené moci autokratický diktátor totiž postupně omezuje nenáviděnou svobodu volby ve všech směrech. Klíčovým směrem pro diktátora jsou pochopitelně svobodná média. Ať už tedy

Dnešní fantazie se bude týkat takové malé nepatrné lidské hodnoty, kterou je hodnověrnost, neboli věrohodnost. Minulý týden jsme si totiž mohli všimnout pro někoho banálního, pro jiného zarážejícího zjištění z úst mluvčího Unie státních zástupců a advokáta Sokola o tom, že duševně nemocného člověka lze vyslechnout u soudu, avšak zároveň je třeba pečlivě vyhodnotit, nakolik je výpověď věrohodná. Tolik na úvod dalšího fantazírování. Pěkně prosím, následující tři fantazijní odstavce

Dnešní fantazírování bude tak trochu o energii. O jejím čerpání, nabírání i využívání. Píšu v době prázdnin, kdy se obvykle všichni „prázdníme“ od zaběhnutých činností a pracovních povinností. Čas dovolených, kdy máme „dovoleno“ odpočívat a načerpávat nové síly pro další práci a povinnosti. Je to letní čas, kdy můžeme sbírat a čerpat energii pro budoucí využití. Ale můžeme touto dobou sbírat i jinou energii než tu duševní, tělesnou či fyzickou? Moje fantazie mi říká, že můžeme. Dokonce

V dřívějších dobách člověk věřil, že jeho vlastní život je v rukou Bohů. A protože Bohové a Bohyně byly mocné a mocní, vyprávěl si o tom člověk mýty, legendy a báje. Těch bájí nebylo zrovna málo, stejně jako nebylo málo božstev. Ale nemůžeme říci, že v oněch legendách si člověk nekladl totožné otázky, jaké si klademe dosud. Kupříkladu v řecké mytologii si prostřednictvím legend lidé vyprávěli o tom, jak vznikl svět. Pomocí mytických legend

V průběhu evoluce člověk pravděpodobně prošel různými vývojovými etapami. Obecně se má za to, že v současnosti dospěl do etapy člověk moudrý nebo rozumný. Tímto označením se člověk honosí a rád sám sebe staví nejvýše nad všechny ostatní živé tvory. Sám člověk si tak moc cení rozumu zřejmě proto, že je to dovednost jemu vlastní, a také proto, že v takovém rozsahu a míře tuto schopnost člověk u žádného jiného tvora

Tuhle jsem si uvědomil, že moje schopnost vnímat svět je asi tak na úrovni pozorování světa klíčovou dírkou. A moje schopnost světu porozumět dokonce ani to. Jak jsem k tomu dospěl? Tak třeba v některých pramenech se uvádí, že při jediném nádechu vdechneme více molekul, než kolik na Zemi existuje zrnek písku. A víte, kolik je na Zemi zrnek písku? Je to prý obrovské číslo: 1 000 000 000 000 000 000 000 (triliarda): na celé Zemi je přibližně jedna triliarda