Loni na jaře jsem napsal dva sloupky o škodách, které na naší zahrádce a později i předzahrádce působí čuvačí slečna Julka.

Ta nakonec dosáhla svého. Pro letošek jsme se rozhodli zahradničení přerušit. Vedly nás k tomu už zmíněné loňské zkušenosti s neustálým montováním dalších a dalších provizorních zábran, kterými jsme zvýšili výšku plotu až na 115,5 centimetru. Když se i přes tuto výšku čuvačice přenesla skoro bez rozběhu, rezignovali jsme.

Jsem plašan a také trochu bordelář. Toto sebekritické hodnocení hned v úvodu je důležité, protože snadněji pochopíte, jak mi tyto rysy mé povahy dokážou zkomplikovat život. Zvlášť když se navzájem spojí, k čemuž většinou v některých situacích dochází.  Takže se mi podařilo v průběhu let ztratit nejen vysokoškolský diplom, ale i glejt o tom, že se mohu „pyšnit“ titulem magistr, stejně tak i několik dalších dokumentů. Až poté, co jsem ukončil své působení

Zítra, příští týden, jak budu mít trochu volněji. Tato slova, někdy věty, kdy se dušuju, že udělám pořádek ve sklepě, spravím zásuvku, konečně uklidím ve svém pokoji, pronáším s železnou pravidelností. Slíbím cokoliv, abych měl svůj klid, pohodu a nemusel nic akutního řešit.

Jak se přemoci a začít hubnout? Kolega Břéťa Lapisz má ve svém sloupku Postřehy naivního optimisty promyšlený návod. A aplikuje ho sám na sebe.

Vysněné Vánoce na horách, to bude paráda. Potomci, i když jsou už pár let plnoletí, se uvolili jet s námi. „Můžou lyžovat, my se budeme procházet. Když ti bude dobře, můžeš zkusit i běžky, plánovala s nadšením drahá polovička a ve svém mobilu hledala volné penziony za slušnou cenu.
Přečtěte si sloupek Postřehy naivního optimisty, který pro vás připravuje kolega Břetislav Lapisz.

Už jsem měl klávesnici nabroušenou jako hrot tužky, kterou chce člověk napsat důraznou stížnost. Ve svém sloupku jsem chtěl kritizovat, dokonce i pranýřovat praktiky obchodníků. Konkrétně těch, kteří nabízejí různé zboží pro domácnost a kutily. Při koupi AKU vrtačky jsem totiž zjistil, že vám obchodníci v některých případech nenabízejí tento přístroj celý. U některých AKU vrtaček si zvlášť ještě musíte dokoupit zdroj, který bude přístroj nabíjet. Argumenty jsem měl připravené,

I když první adventní neděli přivítáme až 3. prosince, některá města a obce otevřely vánoční trhy a rozsvítily vánoční stromky už během posledního listopadového víkendu. Předčasné zahájení „vánoční sezony“ využili samozřejmě i stánkaři se svou nabídkou punčů, svařáků, medoviny, všelijakých laskomin, klobás, dalších uzenin a výrobků řemeslníků.

Jsou věci, které člověk může provádět téměř bezmyšlenkovitě, automaticky a nehrozí, že by sám sobě nebo někomu v okolí ublíží. Třeba takové rytí zahrady, pletí záhonků či sledování oblíbeného televizního seriálu, který viděl už stokrát. U jiných činností se už trochu toho přemýšlení a také soustředění vyžaduje. I když je to práce nenáročná, při práci se sekačkou by se sebemenší nepozornost vymstít mohla.

Nálada v autě, ve kterém jsme se počátkem minulého týdne vraceli s manželkou z nákupů, byla nevalná. Při poslechu zpráv v rádiu jsme si jen povzdechli, že se svět musel úplně zbláznit. A v podobném duchu jsme pokračovali. To když jsme si začali vyjasňovat, co a kdy je třeba udělat a opravit v naší domácnosti. Jak mám ve zvyku, postěžoval jsem si na únavu, nadbytek práce a podobně. Pak už jsme raději mlčeli. Když jsme na

V době svých středoškolských a vysokoškolských studií s námi ještě občas vyjížděli na dovolené či krátké výlety naši dnes už dospělí potomci. Snad před každou cestou jsme se jich s manželkou ptali, jestli si nezapomněli přibalit ten studentský průkaz (mysleli jsme ISIC), co na něj dávají slevu na vstupném všude možně. Dcera i syn vždy s přehledem procedili, že jasně. Když jsme se pak někde ubytovali a další den vyrazili na lanovku, prohlídku