Jediná, a hlavně jedinečná pražská kavárna s neslyšící obsluhou, kterou sedmým rokem provozuje organizace Tichý svět. To je Tichá kavárna, místo kousek od Ládví, kde stopro přijdete na jiné myšlenky, odpočinete si a vážně si pochutnáte. Taky budete zkoumat dřívko na stole a váhat, jestli mluvit pomaleji, zřetelněji, psát nebo ukazovat v jídelním lístku. Ale domluvíte se zaručeně.

Zpíval například pro papeže, nebo britskou královskou rodinu. Největší koncertní sály na světě jsou jeho druhým domovem. Vydává alba z oblasti klasické i populární hudby. Italský pěvec Andrea Bocelli měl ve dvanácti letech, kdy při fotbale v roli brankáře utrpěl ránu do oka, velkou smůlu. Zranění způsobilo krvácení do mozku, kvůli kterému trvale oslepl. Dnes jeho hlas dojímá davy.

Když Johnu Nashovi bylo 31 let, diagnostikovali mu paranoidní schizofrenii. To ho na několik desítek let odvedlo od jeho práce. Práce, která byla víc posláním. Matematik se k ní však po třiceti letech dokázal vrátit, a ještě za ni v roce 1994 dostat Nobelovu cenu.

Nezisková organizace Dobromysl, která v Berouně a okolí poskytuje sociální služby pro lidi se zdravotním postižením, úspěšně funguje již řadu let. Nyní se rozhodla využít své zkušenosti z výroby mýdel v sociálně terapeutické dílně a zakládá sociální podnik DobroDílo.

V dnešním díle seriálu Inspirante s vůní kávy povedou naše kroky na Vyšehrad v Praze 4 do tréninkové kavárny s názvem Ta Kavárna. Nachází se v areálu Jedličkova ústavu.

Handicapovaní lidé tu pracují na většině pozic. Na exekutivních, i na nižších pozicích, jen s ohledem na to, zda svou práci pohodlně zvládnou. Zaměstnanců, kteří nejsou nijak znevýhodnění tu opravdu najdeme málo… Celkem tři. Sám ředitel podniku, Vítězslav Elišák by firmu rád rozšířil, ale ví, že zaměstnávání handicapovaných je dost nejistou záležitostí: „Uvidíme, co nám zákonodárci připraví,“ říká.

Překonala dětskou obrnu, vážné zranění z havárie autobusu a poté následný rok rekonvalescence. Kvůli němu také nemohla mít děti a celý život prožívala v bolestech. I tak vytvořila poměrně rozsáhlé a pozoruhodné dílo, které fascinuje dodnes.

Nevidomá Renata Moravcová jezdí po celé republice, její diář je nabitý a výčet toho, co dělá, je hodně dlouhý. V posledních letech sbírá jednu cenu za druhou. Byly ale doby, kdy si neuměla představit, jak bude žít dál. A večer, když padla tma, vycházela potají před dům a pokoušela se najít cestu po nejbližším okolí. Ale popořádku…