Teď nemyslím případnou toxicitu či jinou závadnost samotné potraviny, nápoje, dokonce ani zapíchnutou rybí kost v krku nebo vdechnuté cukrátko, ale situace, kdy se tělo postaví na zadní a určité lahůdky i základní potraviny tvrdohlavě sabotuje. Třeba z důvodu alergie, histaminové intolerance, někdy důsledkem dost dobrodružné kombinace obojího. Oříšky, speciality indické, mexické a italské kuchyně, pizza obložená všemožnými ingrediencemi, jahody, tuňák, hermelín, osvěžující drink… kdo by si nedal? Já moc. Ale

Životní události a jejich vývoj bychom chtěli mít pěkně pod kontrolou. Řídit a spokojeně sledovat jejich běh a výsledek. Užívat si nejvíc těch dobrých zpráv a pocitů. Ale někdy se vše vyvrbí tak, že z toho máme pořádně těžkou hlavu. Je zvláštní, jak se špatné noviny a průšvihy zvládnou houževnatě nabalovat a bobtnat. Ještě ani nedořešíme rozjeté jobovky… a šup! Ani se nenadějeme, už se brodíme nově nakupeným marastem. Z toho dokáže pekelně bolet nejen