Jsou věci, které člověk může provádět téměř bezmyšlenkovitě, automaticky a nehrozí, že by sám sobě nebo někomu v okolí ublíží. Třeba takové rytí zahrady, pletí záhonků či sledování oblíbeného televizního seriálu, který viděl už stokrát. U jiných činností se už trochu toho přemýšlení a také soustředění vyžaduje. I když je to práce nenáročná, při práci se sekačkou by se sebemenší nepozornost vymstít mohla.

Nálada v autě, ve kterém jsme se počátkem minulého týdne vraceli s manželkou z nákupů, byla nevalná. Při poslechu zpráv v rádiu jsme si jen povzdechli, že se svět musel úplně zbláznit. A v podobném duchu jsme pokračovali. To když jsme si začali vyjasňovat, co a kdy je třeba udělat a opravit v naší domácnosti. Jak mám ve zvyku, postěžoval jsem si na únavu, nadbytek práce a podobně. Pak už jsme raději mlčeli. Když jsme na

V době svých středoškolských a vysokoškolských studií s námi ještě občas vyjížděli na dovolené či krátké výlety naši dnes už dospělí potomci. Snad před každou cestou jsme se jich s manželkou ptali, jestli si nezapomněli přibalit ten studentský průkaz (mysleli jsme ISIC), co na něj dávají slevu na vstupném všude možně. Dcera i syn vždy s přehledem procedili, že jasně. Když jsme se pak někde ubytovali a další den vyrazili na lanovku, prohlídku

Ve svém představení na Inspirante jsem mimo jiné napsal, že zahradničím. Dodatečně přiznávám, že jsem práci na zahrádce ke koníčkům přidal proto, ať to nevypadá, že mě zajímá jen rodina a sport. Také se netajím tím, že výsledky mé práce na zahradě jsou mizerné. Výjimkou jsou jablka, česnek a sběr zelených ořechů (vlašských) k přípravě ořechovky.  Občas slýchávám, že když člověk své holé ruce zaboří do hlíny a pracuje s půdou,

Sport hrál v mém dětství díky otci zásadní roli. On sám od šestnácti let začal dělat na šachtě a na sportování moc času neměl. Ale to mu nebránilo, aby sport sledoval pasivně, tehdy jako čtenář novin nebo divák na stadionech. Občas si zahrál volejbal, fotbal, hokej nebo pingpong. A také si vystřihoval z novin a později ze sportovních časopisů články o našich fotbalistech a hokejistech a lepil je do obřích sešitů. A já jimi

Mám kamaráda, se kterým si voláme a občas se sejdeme na pivko. Bývalý kolega z práce je už v důchodu a na některé věci máme společný pohled. Jinde, třeba v politice, se leckdy neshodneme. Takže toto téma moc neřešíme, spíše se jen tak hecujeme.  Také zavzpomínáme a zasmějeme se, když si vybavíme výstřelky, kterých jsme se dopustili sami nebo někdo z našich známých. Snažíme se to vymyslet tak, abychom to naše telefonní povídání, i když

Když zaslechnu, a je jedno, jestli je to třicátnice ajťačka, padesátiletý inženýr nebo jiný fanatický zahrádkář, jak zajásají, že už sluníčko hřeje a oni se nemohou dočkat, až své ruce zaboří „do hlíny“, vyskočí mi na čele žíla starostí a chmur.  Naše zahrada je poměrně rozsáhlá a udržet ji při běžném pracovním tempu ve stavu, aby nepřipomínala zpustlou krajinu, to dá opravdu fušku. Trávu posekám, na svém políčku mám libeček,

Od začátku března se můj životní rytmus razantně změnil. Ubylo volného času a přibylo povinností. Julka, naše čuvačice (máme ji od loňského srpna), se totiž dostává do „telecího“ období, a jak roste a nabírá na síle, tak se snaží vydobýt si své postavení.  Manželka se marně několik týdnů pokoušela naučit svéhlavou psí holku poslušnosti. Neúspěšně. Po jedné takové nevydařené únorové procházce se ale vrátila hodně nahněvaná a poměrně přísným tónem

Když jsem v den svých patnáctých narozenin šlapal do pedálů nového kola, říkal jsem si: „Kamaráde, teď ti začíná opravdový život se vším, co k němu patří. Tak hurá do toho.“   Teď krátce k tomu, proč tento sloupek píšu. I některé další zážitky, které v mé hlavě zůstaly a nevymazaly se jako desítky jiných, mám spojeny s konkrétním místem či dopravním prostředkem. Napoprvé to bylo už zmíněné kolo a místem byla pěšinka vedoucí k lesíku

První měsíc letošního roku určitě neoznačím jako ten nejvydařenější. Prodělal jsem tak dvě a půl virózy, třetinu měsíce jsem si užíval antibiotika a ta moje palice měla tendenci furt stávkovat. Když už jsem ji dvěma brufeny přemluvil ke spolupráci, vydržela v provozu tři hodiny a pak byl s přemýšlením šlus. Ten úvod nepíšu proto, abych si stěžoval, spíš jen trochu omluvil jeden ze svých nešvarů, který mě provází věky věků.