Ačkoliv by se mohlo zdát, že půjde o další vychytané rady, jak přežít energetickou krizi, bude tohle větší divočina. Řeč je o hypersenzitivitě a ta, jak řekne každý, komu ji nezřízené sudičky vhodily do vínku, dokáže život opravdu zpestřit. Hypersenzitivita je smyslová přecitlivělost, intenzivnější vnímání podnětů a intenzivnější prožívání. Přirozeným nepřítelem hypersenzitivity jsou třeba ponožky, cedulky na oblečení, hlučné prostředí nebo blikání zářivek. Případně lidé, kteří vám přijdou jako

Historie 1. Valašské dílny se začala psát před deseti lety, kdy zaměstnávala čtyři lidi. U zrodu sociálního podniku stála v roce 2012 Zdislava Odstrčilová, tehdejší ředitelka střediska Diakonie ve Valašském Meziříčí. Ta vypozorovala, že řada klientů Diakonie je schopná zvládat běžnou práci. „Problémem bylo, že před deseti lety moc volných pracovních míst v oblasti Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm nebylo. Klienti Diakonie by se na otevřeném trhu v té

„Ty máš výhodu, že nic necítíš. Netrápí tě, jak se chovají ostatní, jsi jako robot.“  Podobnou větu ve svém životě uslyší mnoho lidí s poruchou autistického spektra. Svého času se totiž i mezi odborníky tradovalo (a mnozí v těchto tmách nadále setrvávají), že autismus a empatie se navzájem vylučují. Buď máte jedno, nebo druhé, ale ne obojí. Je to jeden z důkazů, jak moc dokáže společnost rozhodovat o určité skupině ve stylu

Zuzana Klára Čížková je autorkou titulního obrázku na letošní výstavě Cesta za duhou, která prezentuje veřejnosti tvorbu lidí s roztroušenou sklerózou. Na dvacátém ročníku této výstavy budou k vidění nejen díla těch, kdo se pohybují v profesionální branži, ale i pacientů, kteří malují a tvoří jen tak z radosti. „Této výstavy se účastním poprvé. Dříve jsem si říkala, že je třeba dát přednost těm, kteří nemají tolik možností své dílo vystavovat.

Každý si pod slovem hračkářství představí asi něco jiného. Pro mě je to krámek, kde v pár regálech najdu to, po čem dětská duše od narození zhruba do patnácti let prahne, občas se tam mihne nějaká novinka, kterou prostě musí všichni mít, a proto nakupujeme s cílem potěšit kluky a holky a především provětrat peněženky rodičů a prarodičů. Když se naskytla možnost vyrazit s Igráčky a edukačním programem do pražské prodejny Hamleys, kromě adresy

Zadky a stehna s celulitidou už nefrčí, asi že za nima není ta správná storka. Teď je in, že dokud máš stehna (nebo jinou část těla), tak nemáš problém. A pokud stehna nemáš, ještě líp! Můžeš se na stránkách kdečeho vyprsit s tím, jak jsi i bez nohou šťastnej, handicapu navzdory. Samozřejmě hlavně proto, abys svým příběhem pomohl ostatním. K čemu, se neví, ale vypadá to dobře a přinese to lajky. Obzvlášť

S krizovou interventkou, psychoterapeutkou a básnířkou Danielou Vodáčkovou o krizích ve společnosti, počátcích krizové intervence u nás, dostupnosti dětské psychoterapie a třeba i o tom, jak vás spirituálně může formovat návštěva kostela v Drážďanech. Ve své profesní praxi se vedle psychoterapie věnujete také krizové intervenci (KI). Byla jste u jejího zrodu u nás v 90. letech. Mohla byste toto období přiblížit? Počátky metody krizová intervence v České republice nejde jednoznačně vystopovat. První krizové pracoviště – linka důvěry

Bezbariérovost mi nejdřív zněla kostrbatě, ale při rozhovoru s ministrem dopravy Martinem Kupkou se jazykolam změnil na podstatné jméno, které v tomhle resortu chtějí brát vážně. Nakolik se tematickými webovými stránkami, jednotnou jízdenkou a úpravami tarifů pro vybrané invalidní cestující daří dojíždění, cestování a pohyb zjednodušovat a proč je dobré umět počítat a vydržet? Původně měl článek hlavně důstojně uzavřít problematiku letošních změn jízdného, ale jen u toho nezůstalo. Není od věci mít