Jiné, přesto šťastné Vánoce #schíza
Letošní Vánoce budou pro mě osobně jiné – a to nejen podruhé kvůli covidu. Strávím je sice obklopena milující rodinou, ale jeden důležitý člověk mi
Letošní Vánoce budou pro mě osobně jiné – a to nejen podruhé kvůli covidu. Strávím je sice obklopena milující rodinou, ale jeden důležitý člověk mi
Vzpomínám si na jeden ze svých prvních sloupků pro Inspirante s názvem „Neblázni, a zpomal“. Šlo v něm o anekdotickou příhodu, která měla zlehčit téma produktivity
Někdy si přijdu vyloženě prokletá – nebo minimálně usazená v pozici, která mi v rozličných životních situacích způsobuje zajímavé příhody. Pro příklad nemusím chodit daleko.
Dospělý život, dospělost. Téma, o kterém píšu často, protože se mě osobně a aktuálně týká. O to více s odchodem mé mamky, od něhož uplynuly
Blíží se moje neoblíbené roční období: zima. Pravda, upršený podzim také dvakrát nemusím, ale kvůli těm krásným romantickým barvám listí mu to jsem schopna odpustit.
Domov. Pro mě dlouho symbol dospělosti a něčeho vzdáleného. Ačkoliv pocházím z úplné a harmonické rodiny, postavit se na vlastní nohy mi trvalo. A to
Dneska jsem poslouchala zajímavý podcast o únavě a důležitosti odpočinku. Vyzdvihl aktuální a zároveň nadčasové téma: work-life balance. Myslím, že si to přímo žádá psychologický
Odpočinek. Chvíle klidu. Chvíle jen pro sebe. Jak poznám, kdy je ta správná doba, hodit vše za hlavu a na chvíli se zastavit? Jak poznám,
Jak si prosadit svou, a zároveň nikoho neurazit či nebýt sobecká? Tuto otázku si docela často pokládám. Nejsem totiž ten typ člověka, co jde takzvaně
Tělo. Náš „majetek“ a kotva do přítomnosti. Naše duše je v něm nějak usazena a my jsme nuceni se o ně starat. Moc filozofuji? Možná. Každopádně