Dobrovolnictví má mnoho podob, jednou z nich je i docházení dobrovolníků k lůžkům nemocných do nemocnic. Jak vlastně takové dobrovolnictví vypadá? „Proškolený dobrovolník, který s námi podepíše smlouvu o své činnosti, je pojištěn a dochází na supervizi, se zavazuje docházet pravidelně do nemocnice na konkrétní oddělení. Chodí třeba každý týden na 1–2 hodiny za pacienty,“ popisuje Eva Randová, koordinátorka dobrovolníků Amelie v Praze, zapsaného spolku, který věnuje psychosociální pomoci onkologicky nemocným a jejich

Propojení chovu ovcí plemene valaška a lidí, kteří by kvůli svému zdravotnímu omezení našli pracovní uplatnění jen obtížně. Tak by se dal charakterizovat sociální podnik Dílna U beránka v Bludovicích u Nového Jičína. Statek, kde chovají sto vzácných oveček plemene valaška, další domácí zvířectvo a k tomu mají krámek, v němž prodávají výrobky, které sami vyrábějí. Navíc pořádají exkurze pro školáky i předškoláky, nabízejí oslíkoterapii a zaměstnávají na poloviční úvazek tři pracovníky. „Naše první

Zoologická zahrada Ostrava byla založena v roce 1951. V současné době chová na zhruba sto hektarech více než šest a půl tisíc zvířat. V minulých dvaceti letech prošel areál zoo výraznou proměnou. Postupně vznikaly nové pavilony, velké přírodní výběhy nebo průchozí expozice. Součástí zoo je také Botanický park s šesti kilometry naučných stezek, které návštěvníky provedou unikátním botanickým prostředím s nespočtem vzácných rostlin. Historie vzniku ostravské zoologické zahrady je úzce spjata

Zoo Ostrava vznikala v 50. a 60. letech 20. století, tedy v době, kdy nebyl nijak zohledňován přístup handicapovaných návštěvníků do pavilonů i k venkovním výběhům zvířat. „Naším cílem bylo zbavit areál bariér, a tak zpřístupnit zoo také imobilním návštěvníkům, aby si návštěvu navzdory svému handicapu užili,“ vysvětluje mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková s tím, že v současnosti jsou všechny pavilony i stánky s občerstvením přístupné vozíčkářům. Bezbariérová WC najdou návštěvníci hned u vstupu do areálu, u amfiteátru, v restauraci Saola,

Rekordních 480 účastníků se minulý čtvrtek (22. června) zúčastnilo Noci snů v ostravské zoo. Letos se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava konal už 15. ročník této speciální akce pro handicapované děti. „Pro děti a jejich rodiče byl v areálu zoo připraven večer plný zážitků – malování na obličej, procházka po zoo s několika zastaveními u dotykových stolků, kde si děti mohly prohlédnout i osahat nejrůznější přírodniny. Čekalo na ně i setkání s živými zvířaty a na závěr projížďka safari

Barbora Vavřichová je psycholožka, jež své služby nabízí také v rámci ČVUT, věnuje se pořádání zážitkových workshopů a už několik let vede web www.self-care.cz, kde píše články o tématu sebepéče. Vytvořila také Karty sebepéče s návodnými otázkami reflektujícími náš vnitřní život. Myslím, že takové podoby mohou mít i rituály, které v našich uspěchaných životech leckdy chybějí, a tak jsem ji oslovila, abychom si povídaly právě o trávení našeho času trochu ritualizovanějším způsobem, než jsme

Vyzpovídat Hanu Potměšilovou byl úkol, ke kterému jsem se přihlásil tak trochu sám. O své šéfové a o tom, co dělá v Reveniu, z. s., kde je předsedkyní představenstva, už hodně víš, něco zjistíš a něco ti prozradí v odpovědích na otázky, napovídala mi letitá praxe. Člověk míní, ale… V den, na který jsme si povídání domluvili, jsem psal se studenty ve škole závěrečný test, pak jsem pelášil na Světový den Rosky do Klimkovic,

Profesor onkologie Fortunato Ciardiello sehrál významnou roli při výzkumu receptoru pro epidermální růstový faktor (tzv. EGFR) a jeho zavedení jako terapeutického cíle u kolorektálního a plicního karcinomu. Je také autorem více než 606 vědeckých publikací. V rozhovoru pro magazín Inspirante.cz upozorňuje na zvýšení výskytu kolorektálního karcinomu a významu včasné prevence, kterou značná většina populace podceňuje. „Přitom včasný záchyt kolorektálního karcinomu je podstatným faktorem ovlivňujícím průběh léčby i šanci na lepší prognózu pacientů,“ vysvětluje

Rakovina patří k nejvýznamnějším zdravotním problémům populace dneška. Čísla mluví jasně: každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu a ročně se objeví až 80 tisíc nových případů. Za posledních deset let se zvýšil výskyt zhoubných nádorů o 18 procent. Přitom až šedesáti procentům těchto případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci. Největšími zabijáky jsou rakovina plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, rakovina prsu a prostaty.

První data z unikátního dotazníkového šetření Roku prevence zveřejnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Z téměř 3 tisíc respondentů, kteří vyplnili za necelé čtyři měsíce jednoduchý online dotazník týkající se znalosti a využívání preventivních vyšetření, jsou to většinou ženy, které se snaží dbát o zdraví své i celé rodiny. Největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění u rodičů či prarodičů! V České republice každoročně přibývají desetitisíce nových případů rakoviny, řadíme se