Někdy se nám v životě stane, že něco hledáme či chceme něco neznámého objevovat. A očekáváme, že to co hledáme, musí být někde TAM – v DÁLI. Ale mnohdy TO máme přímo před očima, leží nám to u nohou nebo po tom šlapeme. A to doslova. Moje nedávná zkušenost mě o tom přesvědčila. Díky své loňské diagnóze – rozsev metastáz – mě občas napadají věci, které bych ještě chtěla poznat. Nebo je třeba

Jaký vliv měl koronavirus na chod autistického komunitního centra? Jak náročná je byrokracie v různých zemích pro neziskovky a v čem se liší Adventor od rodičovských organizací? To jsme probrali s Michalem Roškaňukem, ředitelem občanského sdružení Adventor. V KOPCI, klidném sklepním prostoru schovaném ve dvoře uvnitř centra Prahy, je liduprázdno. Najdeme tu internetovou kavárnu, kancelářské prostory, horolezeckou stěnu i výtvarnou dílnu. Vítejte v Komunitním, poradenském a edukačním centru autistické svépomocné organizace Adventor.

Slunce se konečně umoudřilo a schovalo se za mrak, beru si proto židli na balkon a vychutnávám si kafíčko. A nejen kafíčko. Přímo vedle mě opojně voní bazalka, která se statečně udržela i ve vedrech. Kontroluji rajčata a mám radost, že jedno už má lákavou sytě červenou barvu. Hned ho utrhnu a zakousnu se do něj. Rozplývá se na jazyku, jeho chuť se s těmi z obchodu skutečně nedá srovnávat. Připadám si jako

Lidé, kteří přišli o zrak úplně nebo jej mají poškozený natolik, že nemohou číst, to v životě jednoduché určitě nemají. Už od roku 1976 působí při Knihovně města Ostravy (KMO) i zvukové oddělení pro nevidomé a slabozraké. Dnes nabízí kromě půjčování zvukových knih také zásilkovou a donáškovou službu. Mezi další aktivity patří koncerty, besedy, hmatové výstavy. Podle Běly Svobodové z ostravské zvukové knihovny sice všichni tuší, že člověk, který nevidí, to má

Tak trochu netradiční second-hand. „Chceme spoluvytvářet společnost, ve které budou vzájemná pomoc, respekt a uvědomělý životní styl na předních místech,“ stojí na webu Přestupní stanice, sociálního podniku v centru Prahy na Žižkově, který zaměstnává lidi bez domova. Nabízí širokou škálu dámského i pánského oblečení, doplňků a knih. Po večerech je možné zúčastnit se zde různých workshopů, kulturních akcí (přednášky, debaty, filmy), nechybějí ani kurzy jógy či tetovací dýchánky. A pobočka v centru u Národní třídy se

Jasně, půjde o filmy, konkrétně o ty, kde má postava nějaké postižení. O čem jsou a pro koho? Zvládnou se na ně koukat děti? Pomůžou osvětě, nebo prokazují medvědí službu? Jak moc mají být realistické? Můžeme se jim smát? A vybavíme si vůbec víc filmů, než je zlatá trojice Forrest Gump, Rain Man a Nedotknutelní?   Napsat tenhle článek jsem se odhodlávala dlouho, ale odrazovalo mě to, že nechci podávat encyklopedické výčty

Období od konce října do Vánoc pro mě patří k těm nejnáročnějším v roce. Mezi datem, kdy uplyne další rok mého života, a koncem dalšího kalendářního roku si obzvlášť bolestně uvědomuji plynutí času a přemýšlím o všem, co jsem nezvládla, o vlastní smrtelnosti a podobných zábavných věcech. K tomu stres z blížících se Vánoc, shánění dárků, řešení logistiky, kam kdy pojedeme a podobně… Úzkosti a deprese zkrátka mají žně. Letos se k tomu všemu přidala

Projekt Bellisek – tedy mladých žen s onkologickou diagnózou s názvem „Zpět do kondice“ – se opět rozběhl letos v květnu a byl naplánovaný až do října. Podmínkou účasti v tomto projektu bylo mít chuť a odhodlání sportovat. Nešlo o konkrétní druh sportu, ale prostě něco začít dělat, a to pravidelně. Zvyšovat si svoji fyzickou kondici, která léčbou i operací dostává zabrat. U někoho to může být běh, plavání, jóga, tanec, u někoho třeba pravidelná chůze

Pandemie koronaviru je tu s námi už téměř rok a za tu dobu můžeme u lidí pozorovat různé postoje. Aktivní první vlna na jaře vystřídala vyčerpanou vlnu na podzim a různé dezinformace a hoaxy nebyly výjimkou. O to těžší to mají lidé s nějakým druhem psychické nemoci, především ti se sklony ke vztahovačnosti a podezřívavosti. Nejen na toto téma mluvil známý psycholog Dalibor Špok ve svém podcastu V klidu na Radiu Wave. Podle průzkumu

Žlutá televizní rodinka a jejich přátelé baví diváky již 31 let. Mezi postavami najdeme muže, ženy, děti, dospělé i seniory, dokonce i ty, kteří jsou nějakým způsobem postižení. Vybíráme proto deset postav, které do této kategorie někdy v průběhu seriálu patřily. Pozor: některé popisky vyzrazují zápletky jednotlivých dílů. 1. Homer Simpson Zaměstnanec jaderné elektrárny a otec od rodiny se k postižení dostal vlastní vůlí, a to v díle Tlouštík Homer (7. díl 7. série). Jak