Uspořádat tradiční výstavu prací pacientů s roztroušenou sklerózou, nebo ji zrušit? Takové dilema musela řešit předsedkyně ostravské Rosky Naďa Nováková v druhé polovině listopadu (Roska je pacientské sdružení, jehož základním posláním je podpora pacientů s roztroušenou sklerózou). „Pro uspořádání mluvil fakt, že výstava prací v ostravské Galerii Mlejn má už dlouhou tradici, a hlavně při vernisáži to bývá příležitost, aby se naši členové setkali s návštěvníky výstavy, lékaři a sestřičkami z Neurologické kliniky ostravské Fakultní nemocnice a dalšími

Na 10. prosince připadá významný Den lidských práv (Human Rigths Day), který se slaví každoročně na celém světě na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948. Využijme tohoto mezinárodního dne alespoň k drobné úvaze o současné společenské situaci, kterou rovněž v mezinárodním měřítku viditelným způsobem znesnadňuje okem neviditelný parazit – virus. Všeobecná deklarace lidských práv zahrnuje celkem 30 článků a v samém úvodu deklarace a v řadě dalších článků

Poslední dobou nestačím zírat. Oči mě přecházejí nejen z vánočních světýlek a uřvaných reklam, ale i z reportáží plných divně nasupených a zaťatých stoupenců snad všeho, od svobody, přes respirátory a erzetu, k neočkování a zpátky. Sama přitom považuju za luxus, když na něco názor mít nemusím. Ne proto, že bych byla blbá, ale protože to za mě už vymysleli jiní a já jim jednoduše věřím. Ráno vstanu, skočím na záchod, vyčistím si zuby,

Je to jednoduché. Kde je stagnace, tam to neproudí. Výklad slova stagnace je zastavení, ustrnutí ve vývoji, uváznutí. Když uvízne loď, prostě se nepohybuje, je na místě. Nedostane se nikam. NIKAM! Uváznutí je totiž setrvání v mrtvém bodě. Napadlo vás někdy, že když uvázneme my, tedy pomyslně také v tom mrtvém bodě, tak se nedostaneme nikam, pokud něco neuděláme? Proč když je venku plískanice, která by ani

… dujdaj, dujdaj, dujdaj dá! Krásná vánoční koleda. Obávám se však, že za současné situace a kvůli zvůli, abychom dodrželi rým, míříme úplně jinam. Ráda bych se radovala z adventního času, blížících se vánočních svátků. Z naděje, že už pouze pár měsíců budeme žít starostmi doby covidové, která se nám bude vracet jen jako dávná noční můra. Jenže zlovůle, krátkozrakost, povrchnost, hloupost, nezodpovědnost a anarchie nabízejí zcela jiná řešení

Už v úterý 7. prosince si Domov svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem připomene 20 let od svého založení. Za tu dobu poskytli pracovníci Domova služby tisícům pacientů se stále ještě nevyléčitelnou neurologickou nemocí. Fyzioterapeutka Pavla Metelková patří mezi zaměstnance, kteří pacientům pomáhají už od roku 2001, kdy byl Domova svatého Josefa otevřen. Jak jste se o existenci Domova svatého Josefa dozvěděla? A vzpomenete si, jak vypadal váš první

Téma, které nám je nabízeno ze všech možných stran. Téma, které ovlivňuje náš život víc, než si chceme připustit. Emoce dokážou hýbat lidským tělem stejně snadno jako loutkář svojí marionetou. Jsme v zajetí svých emocí, nebo je máme šanci ovládnout a využít ve svůj prospěch? Co dokáže smutek s naším trávicím ústrojím, jak radost ovlivní držení těla a jak je možné, že láska mění náš zevnějšek? Lidské tělo je hříčka

Herečku Markétu Fišerovou, působící především v 80. letech (My všichni školou povinní, Třetí patro, Tchyně aj.), náhlá cévní mozková příhoda v mladém věku upoutala na invalidní vozík. Rodačka z Kladna, kde se seznámila se svým manželem, moderátorem a hercem Markem Ebenem, nese svoji nemoc statečně a neztrácí svébytný humor. Jako příkladný partnerský pár jsou manželé často v hledáčku bulvárních médií, na rozdíl od mnohých v pozitivním slova smyslu. Markéta Fišerová se narodila 12. února 1960

Zděnka Urbanová na vernisáži výstavy autorů s roztroušenou sklerózou Cesta za duhou kvůli nemoci být nemohla, přesto tam byla aspoň teoreticky coby autorka průvodního obrázku letošního ročníku. A protože své dílo poslala také do soutěže portálu Aktivní život, los jí přál a vyhrála pět tisícikorunových poukázek zážitkové firmy Allegria. Co zažívá, co ji baví a kde jinde v životě jí ještě přálo štěstí? Prý je kvůli koronaviru pořád ještě slabá

Vítězkou soutěže, kterou vyhlásil web Aktivní život na téma „Jak mi ereska změnila život“, se stala 33letá Kamila Koksová z Prahy. Šot, který natočila její kamarádka Amálie Kovářová, porotu zaujal nejvíce. Hlavní výhru, kterou byl týdenní pobyt pro celou rodinu v Lázních Teplice, věnoval spolek Revenium. „Z výhry jsem měla ohromnou radost. Nikdy v minulosti jsem nic nevyhrála,“ svěřila se redakci magazínu Inspirante maminka dvou malých dcer. Jak