„Podívejte se na toho trpaslíka! Co je to za odporného skřeta?“ slýchával Henri de Toulouse-Lautrec kvůli svým zakrslým nohám. Bez ohledu na ně Lautrec byl a stále je velikánem výtvarného umění. A nebýt těch nohou, nejspíš by se jím nestal…

Rozvíjet dětskou představivost, vrátit dětem jemnou motoriku, či pracovat výhradně s přírodními materiály. To vše patří mezi devízy chráněné dílny T–WOOD s.r.o. z Frýdlantu nad Ostravicí. A jen tak mimochodem: zaměstnanci firmy T–WOOD jsou z větší části zdravotně handicapovaní.

Pohlazení od psycholožky V poslední době často slýchám slovo restart. Restart v práci, restart v podnikání, restart ve vztazích, restart životního stylu… Ale copak jsme počítače, které můžeme restartovat? 

Obě moje babičky zažily jako mladé dopad hospodářské krize a bylo pro ně důležité, abych měla práci. Kdyby viděly, co už třetí měsíc v sociálním podniku Návštěvy POTMĚ dělám, byly by překvapené, jak moc se to podobá tomu, co jsme přirozeně společně zažívaly: povídaly si, vzpomínaly nad fotoalby, chodily na procházky nebo si zpívaly u vaření… Právě ony mě naučily, jak stárnout s noblesou.

V těle měl litr krve a kaplan mu uděloval poslední pomazání, dnes Alessandro Zanardi zase závodí Muž, který přežil vlastní smrt. I tak by si mohl říkat Alessandro „Alex“ Zanardi. Závodník, který přišel o obě nohy a umíral. On se však dokázal vrátit. Nejen do života, ale i k závodění. A úspěšně.

Marie Zemanová je živel. Nelze jí přehlédnout a já na rozpaky nemám ani vteřinu. Má sice v ruce bílou hůl, ale zároveň se zahledí do dálky a se slovy: „Vidím tu paní v červeným tričku. Nebo pána? To je jedno, ale jdou k přechodu, tak mi pak řekni, až nic nepojede,“ se skoro vrhá mezi auta. Radši jsme si rovnou potykaly, protože deset minut před smrtí ušlapáním nebo přejetím s tím

Konec namáhavému rozjezdu chodítka, těžké manipulaci a strachu při orientaci v prostoru. Robotické chodítko Walker Basic usnadňuje pacientům chůzi ve všech jejích aspektech, a ještě je může při únavě odvézt zpět do bezpečí.

Jeden z největších moravských podniků, který se specializuje na zaměstnávání zdravotně postižených, expandoval během pouhých čtyř let. Přitom na počátku stál nápad, že lidé s handicapem mohou získat dobré zaměstnání například v automobilové myčce. Z toho také vznikl název Myjómi, hantecem myjó mi káru, tedy umyjí mi auto.

Nejprve jsem si myslel, že to není možné, že Parkinsonovu nemoc nemůžu mít. Pak jsem diagnózu přijal. Ale slíbil jsem si, že nebudu vzdychat a pustil se naplno do práce. Bez mé ženy a přátel kolem by to nešlo, ale když člověk chce, tak může i s parkinsonem na krku vymyslet a organizovat Parkinsoniády a ukazovat lidem, že diagnózou život nekončí.