
Koberec lítací a líbací #perplexveměstě
Jak vyčistit koberec a nezbláznit se, když návod nefunguje? Helena Tutterová tím pádem vyleští celý byt. #perplexvemeste
Jak vyčistit koberec a nezbláznit se, když návod nefunguje? Helena Tutterová tím pádem vyleští celý byt. #perplexvemeste
Jak se kolega Kyčerka stěhoval s manželkou do nového bytu a co taková akce obnáší pro člověka s roztroušenou sklerózou.
V perplex světě existuje věta, se kterou by se mělo začít šetřit. Tahle nesmrtelná hláška funguje jako okena ve filmu Moje tlustá řecká svatba. Tedy na všechno. A zní: „Musíš se snažit.
S Broukem vás zdravíme v novém roce! Přinášíme přání zdravého těla, jasné mysli, klidné duše a laskavého srdce. A víru, že když se vše zmíněné bude dařit a šířit větší intenzitou než bacily a zloba, mohlo by nám být letos báječně.
Vysněné Vánoce na horách, to bude paráda. Potomci, i když jsou už pár let plnoletí, se uvolili jet s námi. „Můžou lyžovat, my se budeme procházet. Když ti bude dobře, můžeš zkusit i běžky, plánovala s nadšením drahá polovička a ve svém mobilu hledala volné penziony za slušnou cenu.
Přečtěte si sloupek Postřehy naivního optimisty, který pro vás připravuje kolega Břetislav Lapisz.
Vánoční svátky přešlapují na zápraží a nedočkavě vyhlíží svůj velkolepý příchod. Co se ale skrývá pod pojmem Vánoce? Určitě se shodneme na tom, že pro každého symbolizují něco jiného. Často vycházíme z tradic našich rodin, známých a zároveň si vytváříme nové. Případně jedeme klasický pětiboj: nákupy, úklid, pečení cukroví, pohádky a zdobení stromečku. V mém osobním pojetí Vánoc jsou to ale spíše svátky klidu, pokoje, rodiny a čas, kdy pomáháme druhým.
Těžko uvěřit, že se za pět dní ozve cinkání zvonečků u vánočních stromečků. Sněhová nadílka se rozplynula, teď to skoro vypadá, jako by bylo po Vánocích. Za dva týdny už budeme plout dalším kalendářním rokem; zdá se, že čas má stále obří náskok před našimi plány. Blížící se nová životní etapa svádí k bilancování. Jak to máte vy? Bilancování v někom může vyvolat nechuť, pocit omílaného klišé i způsobit osypky. S překvapením zjišťuji, že
Padla jsem jí k nohám. Doslova. Automaticky jsem hlesla „promiňte!“. Jsem totiž dobře vychovaná i v letu. Nohy se zastavily. Ty její. Koukala jsem jí zblízka na dekor bot a rozdejchávala bolest, protože řvát mi přišlo přes čáru. To, že mám na kolenou čerstvý rány z jinýho pádu, nemohl nikdo vědět a já chtěla, aby to tak zůstalo. Ovšem tolik soukromí jsem opravdu nečekala. Nohy, co byly svědkem pádu, mě s klidem
Už jsem měl klávesnici nabroušenou jako hrot tužky, kterou chce člověk napsat důraznou stížnost. Ve svém sloupku jsem chtěl kritizovat, dokonce i pranýřovat praktiky obchodníků. Konkrétně těch, kteří nabízejí různé zboží pro domácnost a kutily. Při koupi AKU vrtačky jsem totiž zjistil, že vám obchodníci v některých případech nenabízejí tento přístroj celý. U některých AKU vrtaček si zvlášť ještě musíte dokoupit zdroj, který bude přístroj nabíjet. Argumenty jsem měl připravené,
1. prosince 2023 jsou to přesně tři roky zaměstnání v Reveniu. Když jsem se o tom letmo zmínil na redakční poradě, hned z toho vyplynul námět zkusit bilancovat a napsat o tom sloupek. A tak jsem přemýšlel, jak bych ty tři roky v Reveniu zhodnotil (odborně též „evaluoval“), ale napadá mě snad jenom to, že jsem spokojený a nemám žádné výhrady ani ke kolegům, ani k vedení, tudíž není moc o čem psát. Jen bych chtěl