Psychické problémy znepříjemňují lidem život od nepaměti. Nepřekvapí proto, že se nevyhnuly ani známým osobnostem. Stigmatizace duševně nemocných Za všechny vzpomeňme na herce Miloše Kopeckého, novináře Otu Pavla, zpěváka Petra Muka nebo Jana Masaryka. Podle statistik trpí duševní nemocí každý pátý Čech. Podle dokumentu ministerstva zdravotnictví vydaného v roce 2020 pod názvem Duševní zdraví, postižení a lidská práva, trpí duševním onemocněním po celém světě jeden člověk z deseti. Vedle

Zažili jsme to snad všichni – stav, kdy jsme byli ze zdravotních důvodů dočasně uznáni neschopnými k výkonu dosavadního zaměstnání. Během této doby, kdy jsme byli v pracovní neschopnosti, jsme měli zvláštní práva a povinnosti. Ta vyplývají ze systému nemocenského pojištění, jenž je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě (výpadku) příjmu při tzv. krátkodobých sociálních událostech, tj. po dobu dočasné pracovní neschopnosti (DPN) v důsledku nemoci, úrazu, karantény či ošetřování člena rodiny zabezpečuje

Stalo se vám, že vám lékař nebo jiný zdravotník nechtěli ukázat vaši zdravotní dokumentaci nebo kopii lékařských zpráv? Že tyto vaše cenné údaje nepochopitelně považovali pouze za své? A když už svolili k tomu, abyste do dokumentace nahlédli, vyžadovali za tento výkon vašeho práva uhradit finanční obnos? To je jen několik příkladů z mnoha, s nimiž se ve své praxi setkávám. Osobně už samo řádné vedení zdravotnické dokumentace považuji za

Každý máme svého lékaře, většinou jich máme dokonce několik, a každý z lékařů o nás vede dokumentaci, jejíž obsah má svá pravidla. Ale abychom nezačínali hned zostra zásadami vedení dokumentace o nás pacientech, připomeňme si jeden z dílů filmové série o Básnících, resp. o studentu medicíny a později mladém lékaři Štěpánu Šafránkovi, kterak byl po promoci při první příležitosti přeložen na místo venkovského obvodního lékaře do Bezdíkova. Tam se musel v malé ordinaci s kamny na uhlí

Občas nás v životě potkají nemilé okamžiky nebo události, u kterých nemáme jinou možnost než se s nimi vyrovnat. Zdravotně postižení tohle dobře znají. Narážejí na předsudky, netoleranci a setkávají se bohužel i s diskriminací. Přesto někteří z nich dokážou být plní optimismu a mnohdy dodávat sílu i ostatním. Jak to dělají? V předešlých dvou článcích jsme se věnovali diskriminaci spíše z teoretického a praktického hlediska. Diskriminace však nemá jen svou faktickou a právní dimenzi. Časté a mnohem závažnější

Určitě jste v médiích zaznamenali kampaň směřující k propagaci zřízení datových schránek občanů. Nechci se v tomto směru nijak v této kampani angažovat, ale chci se s vámi podělit o veskrze velmi pozitivní zkušenosti s tímto státním nástrojem pro komunikaci. Co je to datová schránka? Jakým způsobem funguje? Jak vám datová schránka může ušetřit čas i peníze? Na tyto otázky se ve zkratce zaměříme z pozice člověka se zdravotním postižením. Co to je datová

Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější Možná vás to napadlo, protože jste už zažili situaci, kdy jste byli vy sami, či někdo z vašeho okolí bezdůvodně znevýhodněni kvůli zdravotnímu postižení. Například takový zdravotně postižený zaměstnanec, který pracuje za nižší mzdu než kolegové, protože zaměstnavatel počítá s tím, že vedle ní pobírá ještě invalidní důchod. Nebo je osoba v doprovodu asistenčního psa vykázána z MHD, protože pes nemá

Mám malý boty, ale práva mám úplně stejně velký jako ty,tak na to taky myslet začni.Co máš černý na bílým, není až tak černobílý,pro tebe je to kolo, pro mě pomůcka kompenzační. Jsem řiditel tohohle autobusu,odvolávej se třeba k Bohu.Jsi řiditel tohohle autobusu,příště mi vezmeš bílou hůl nebo dřevěnou nohu. Možná jste poznali text písně Řiditel autobusu hudební skupiny The Tap Tap, jejíhož autora Xindla X

Začalo to osobním příběhem Mgr. Yvony Hartlové, kdy jí v jednu chvíli vážně onemocněl přítel a současně kamarádka. Oba naštěstí přežili. Život jim zachránilo včasné zjištění nemoci díky pravidelným preventivním kontrolám. To vedlo Yvonu Hartlovou k založení iniciativy Firma pro zdraví, jejímž posláním je, aby bylo v zájmu zaměstnavatelů udržovat zaměstnance zdravé, což pomůže nejen ke stabilitě, ale v konečném důsledku i k prosperitě jejich firem. Je nepochybné, že každý zaměstnanec je

Pacientem, jak je všeobecně známo, se člověk může stát během chvilky a je na tuto roli připravován prakticky od narození, protože od tohoto okamžiku má zdravotnický systém nad člověkem moc. Se zdravotnickou péčí se setkává už od početí v děloze, při porodu, při pravidelných lékařských prohlídkách a kontrolách, při očkování, při zákrocích a hospitalizacích. Ostatně, ke kontaktu s lékařem dochází v závěru životní pouti na tomto světě. Vztah lékař–pacient prošel během historie změnami. Od paternalistického