Léto roku 2017. Už pár měsíců se mi občas stává divná věc: třeba jede autobus a já nezaostřím na jeho číslo. Tu cifru prostě za žádnou cenu nerozluštím. Prostě ne. Konečně se rozhodnu jít k očnímu. A teď zrovna sedím na chodbě a čekám na výsledky vyšetření, které mělo zjistit, co s očima mám. Po zdlouhavém čekání mě sestra vpouští do ordinace. Doktorka mi naznačí, ať přijmu místo naproti ní

Fake News! Nejvyššího kalibru! Mýtus, pověra, nevědomost, blbost! Se stomií se dá cestovat častokrát o dost líp, než bez ní. Stačí dodržovat pár základních pravidel a všechno jde jak po másle.

V dětství jsem s nadšením sbírala céčka a vzkazy do památníčku. Tou dobou se mi začala rozrůstat také sbírka zdravotních potíží a šanonů s lékařskými zprávami. S hromaděním věcí, které vás už netěší nebo omrzí, můžete ze dne na den přestat. Přebytečné krámy vyhodíte do koše. Něco ze svého života neodstraníte, i když sebevíc chcete. Zejména rezistentní potvory jako je Crohn, atopický ekzém, chronická fyzikální kopřivka. Těžko domlouváte srdci, které si dost

Mám chuť vypláznout jazyk, ale držím se. Zjevně si musí ověřit, že to, co vidí, je to, co vidí. Dospělý muž zamrzne, otáčí se, otevře pusu a zírá. Jsem v pokušení poslintat triko. Jeho triko. A říkám si, kdo je tady vlastně perplex.

5:30 Zvoní budík. 5:35 Rozlepuju oči a plazím se do koupelny. Mrknu do zrcadla, pokrčím rameny a prohrábnu vlasy. Poté se opět střetnu se svým odrazem. Nezbývá než znovu pokrčit rameny. S tímhle nic nesvedu. Vypiju dvě sklenice vody a začínám na sebe vrstvit svršky. I když vrstvit… Už teď je na padnutí, tak radši moc nevrstvím. Zapomněl jsem na něco? Ale jistě… Zase k umyvadlu. Radši. „A pak, že slova

Pustila jsem si Obchod se zdravím na ČT a nevěřila vlastním očím. Vykaděná rakovina, úlet! Je dobře, že se pořad natočil a vyšlo na povrch světa, jak moc tam hazardují se zdravím a je jim to úplně jedno. Je mi jasné, že takových případů šarlatánů, jako je Krutilová, jsou v Čechách desítky. V jakém oboru ale nenajdeme podvodníky? Ke všemu se na lidském zoufalství dá přiživit až moc snadno.

Integrace je jako paní Columbová. Všichni o ní mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl. Při začleňování či prolínání se často zasekneme někde v půlce a zůstáváme jen u „někoho někam.“ Někoho ukázat a někam vyvenčit.

Zchvácený vedrem ležím na studené podlaze. Tenhle způsob ochlazování těla se vám může zdát poněkud podivný. Volí ho obvykle psi, ale když teploty přesahují třicítku, jdou předsudky i důstojnost stranou…

Minule jsem psala, jak je důležité hodit nohy nahoru a dát si pauzu. Přemýšlela jsem, co je pro mě další zásadní věcí na cestě ke zdraví a štěstí. A okamžitě mi tam padla práce. Protože v ní, chtě nechtě, trávíme tolik času!

U vína jde probrat všechno. Vztahy, sex, diety, práci, peníze, stav těla a mysli, ceny másla a vložek a směřování Hradu. Ale když zkusím nadhodit, jak se mi zrovna ten den blbě kymácí světem, nastane rozpačité ticho. Přitom diagnóza je životní kalamita jako každá druhá, tak proč ji nedrbeme?