Volám právě ve chvíli, kdy vyprovází obě své dcerky s asistentkou Verčou a labradorkou Dájou ven. O tříleté Marušce zatím ani muk, zato pětiletá Anežka důležitě sebere mamince klíče, protože ji hodně baví odemykat. Bára Mirgová tak zvoní na manžela Romana, aby ji pustil zpátky domů a ne, teď to nemůže být na heslo, protože má přece paní redaktorku na drátě. 🙂 Vida, možná to bude rozhovor nejen o rodičovství se

Hanka a Zdeněk Šimunovi jsou rodiči skoro desetileté Anetky a brzy pětileté Terezky a na svém rodinném životě s dětskou mozkovou obrnou nic zvláštního nevidí. Odpovědí na každou otázku, ale stojí o to, aby odpovědi vyzněly „hlavně rozumně“. 🙂 Povídání po telefonu je tak plné pošťuchování. Kdo je u sluchátka, přemýšlí a neví, a kdo je mimo, ten doplňuje a radí, protože v obraze chtějí být oba. 🙂 Hanka chodí o berlích, ale doma to zvládá bez

Devítiletého Adámka a šestiletou Aničku vede k tomu, aby si toho ze školy a školky odnesly co nejvíc. Hlídá, aby děti nezůstaly jen tak v pyžamu a nekoukaly, kde co lítá. Jako každá máma doma kmitá a vidí a slyší i za roh. Uklidí, uvaří, upeče, pohlídá všechny povinnosti a rozpitvávat to nebude, stačí jedna nebo dvě věty. Ovšem ty sednou! Kačka Stuchlíková, dvaačtyřicetiletá maminka s dětskou mozkovou obrnou, občas sedne taky, ale kafe si

Když jde se svým synkem nakoupit, klidně ji na parkovišti zastaví cizí lidé. Ptají se, čí je to dítě a jak k němu přišla. Hanka Doležalová by vystřihla přednášku z anatomie i u kufru auta, ale stejně by to nepomohlo. Pro okolí je totiž často dost nezvyklé vidět maminku na vozíku a snaží se té záhadě přijít na kloub. 🙂 Hani, co se dá na takové otázky vlastně odpovědět? Myslíš kromě

Lucie Lohnická není maminkou dílem okolnostmi a dílem rozumem. Přesto rozhovor s ní do seriálu o rodičovství patří, protože pořád zůstává něčí dcera, sestra a teta hlídačka, manželka i životní partnerka. A taky kamarádka, co se svým rozhledem na rozhledny šplhat sice nemusí, ale o to víc chce. Lucka se narodila s dětskou mozkovou obrnou, jako většině předrevolučních dětí jí šmahem předpovídali život v ústavu, na lůžku a s mentální retardací. Těsně vedle. 🙂 Coby náctiletá

Dělám rozhovor po telefonu s Terkou Moravovou, maminkou, která zrovna sama hlídá svou rok a půl starou dcerku. Mezi odpověďmi se proto sem tam ozve tlumené doporučení, ať si to či ono nestrkám do pusy nebo ať si nandám ponožky, aby mě nestudily nožičky. 🙂 Zároveň ale slyším několik dětských slůvek a radost z pošťuchování a her. Že nic z toho nevidím, má vlastně svoje kouzlo. Jenže pak mi dojde, s kým vlastně mluvím, a v duchu

Pětiletý Vašík Blahovec by chtěl jednou do školy dojet na kole nebo na koloběžce. On i jeho rodina pro to dělají, co jde – Vašík rehabilituje v lázních, v Motole, v Krči i doma, chodí plavat, má ortézky, které mu formují nožky, polohuje s rozporkou i ve stojanu a rychlost pak dohání v autíčku na elektriku, které dostal mnohem dříve než prozatímní vozík. 🙂 Kvůli dětské mozkové obrně (DMO) má horší držení těla, rovnováhu