Jak se kolega Kyčerka stěhoval s manželkou do nového bytu a co taková akce obnáší pro člověka s roztroušenou sklerózou.

Vánoční svátky přešlapují na zápraží a nedočkavě vyhlíží svůj velkolepý příchod. Co se ale skrývá pod pojmem Vánoce? Určitě se shodneme na tom, že pro každého symbolizují něco jiného. Často vycházíme z tradic našich rodin, známých a zároveň si vytváříme nové. Případně jedeme klasický pětiboj: nákupy, úklid, pečení cukroví, pohádky a zdobení stromečku. V mém osobním pojetí Vánoc jsou to ale spíše svátky klidu, pokoje, rodiny a čas, kdy pomáháme druhým.

Znáte ten pocit, kdy dlouho plánujete a výsledek je úplně jiný? Já ano a zažívám ho celkem často. Ukázkovým příkladem byly cestovní zážitky minulého víkendu. Těšili jsme se, zabalili si den předem, vyjeli v luxusní čas, nepršelo… Prostě „nic“ nebránilo brzkému příjezdu na místo určení. Až na nejspolehlivější úsloví Člověk míní, Pán Bůh mění… A nám cestu změnil na novodobou Pevnost Boyard. Už ten začátek stál za to. Vrata garáže se

Když jsem psal informativní článek o únavě při RS, uvědomil jsem si jedno. Lidé o tomto tématu neradi mluví. Důvod je jednoduchý, okolí jim nevěří a problémy únavou neustále bagatelizuje a shazuje. I já se s tím často potkávám. Stačí jen lehce nadhodit, že jsem vyčerpaný. Místo pomoci a základní lidské empatie se od jiných dozvídám nevyžádaná moudra, která nijak nepomáhají. Většinou si vyslechnu, že oni jsou taky unavení a já to moc

Týden bez sportu? Nepříjemná představa! Sportem žiju dlouhá léta a zdravotně vynucené pauzičky mi nedělají nejlíp. Na druhou stranu, v podobných bacilchvílích čtu sportovně zaměřené knížky, poslouchám tematické podcasty a po vzoru svých rodičů sleduju sportovní dění u nás i ve světě.  Když není bacil (nebo vedro) v dohledu, je to o dost veselejší. Hned zrána si naordinuju pravidelnou patnáctiminutovku s jógou a během dne protáčím nejrůznější pohybové aktivity. Už jen vystoupit o zastávku dřív, vyjít

Slunce svítí o sto šest a já toužebně vyhlížím chladný listopad. Proč? Na podzim a v zimě spinkají některé projevy mých autoimunitních onemocnění. Naopak v létě se rozjíždí pohádková romance, která mi radost nedělá. Princeznička Roztroušená skleróza se v téhle hororové pohádce pravidelně zamilovává do prince Atopického ekzému…  Plodem jejich vroucí lásky není roztomilý následník trůnu, ale neuropatická bolest celého mého těla a kůže barvy přezrálého rajčete.  Zvládnout tyhle stavy není dvakrát

K příštím Vánocům si přeju jeden netradiční dárek. Oslíčka otřes se! Dostane nažrat, ubytuju ho a zavedu u něj nezbytnou měnovou reformu (moderní doba si žádá koruny a eura místo klasických zlaťáků). Zvířátko se za veškerou péči odvděčí občasným zatřesením, a vyřeší tak všechny naše finanční patálie!  Můj plán má ovšem jeden zásadní zádrhel. Podobného oslíčka najdu jen v pohádkách. Realitu všedních dnů tedy musíme zmáknout i bez něj. I když jsme na

Velikonoce jsou svátky mnoha barev, chutí i příležitostí. Někdo je neslaví vůbec, jiný peče beránka, zdobí vajíčka, setkává se s rodinou nebo zajde do kostela. Osobně tradiční zvyklosti tolik nevyhledávám, ani pomlázku u nás nenajdete. Odmalička mě fascinovala spíš duchovní stránka Velikonoc, které považuju za vrcholnou spirituální cestu naděje. Součástí této cesty je paleta malebně pojmenovaných dnů. Ať už jde o Květnou neděli, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek

Minulý týden spadal do kategorie oživlé Murphyho zákony. Vše začalo už pondělním telefonátem z nemocnice. Sestřička mě poprosila o urychlené dodání dalších lékařských potvrzení. Hm… Jako naschvál v týden, kdy odjíždím do Prahy. Být nedobrovolným vlastníkem mnoha kreativních nemocí, které se vzájemně ovlivňují, se prostě nevyplatí. Jdete k jednomu doktorovi a potřebujete s sebou fascikl lékařských zpráv a doporučení od jiných specialistů. Klasika, která nikdy neomrzí. Plný nadějí jsem svým doktorům napsal,

Ztratit se na rovné ulici, kde není víc než pět rodinných domů? Ještě před třemi lety norma. Zabloudit ve vlastním malinkém bytě? Zvládnuto mnohokrát. A pak že roztroušená skleróza nezasahuje paměť. Kolikrát já tu větu slyšel… Každopádně někdy je to lepší, jindy horší. Stejně jako u většiny příznaků roztroušené sklerózy. Technicky záleží na mnoha faktorech: Na aktuální „vyhajanosti“ mozku. /Spát pod šest hodin je zhýralost mládí, kterou