Jak vypadá jeden můj typický den?
To se mě opakovaně ptají novináři i úřady.

Přitom by sami neuměli odpovědět. A ani nemusí. Nás se tak však ptá kdekdo. Protože jsme „speciální“.
Ale ani u nás typický den neexistuje.
Všední den je jiný než svátek, je různá roční doba a počasí a je nám dobře, nebo hůř.

Mediální okurka vrcholí a tak je třeba vytáhnout pár historek z cestování. Třeba cestující, která močí na podlahu v kabině letadla. Záběry, jak dřepí v koutě se spuštěnými kalhotami, natočené ostatními pasažéry teď visí na leteckém webu Airlive a otiskují je noviny.  Paní, kterou prý personál nepustil dvě hodiny na toaletu, se ulevilo a na kamery a řeči opáčila, že na ni klidně mohou vydat zatykač. „I

To se říkalo u nás doma, bůhvíproč. Možná to bylo z nějaké písničky.Minulý týden jsem dostala dáreček. Pár dávek a příspěvků. To bylo radosti!Napsala mi Česká správa sociálního zabezpečení. Nebo nenapsala?Ne, nenapsala. Je to podvod.Ale vlastně vypadá docela věrohodně.A když nemáte zrakovou kontrolu a text vám čte odečítač obrazovky, je odkaz na e-portál s originálem lehce zaměnitelný.PS: Šílené jsou na tom dvě věci. Že je podobné

Úplně všechno kolem příspěvku na péči je už roky úplně špatně. Technokrat se spojil s byrokratem a spolu nacpali nemocné a nemohoucí lidi do jedné velice těsné formičky. Příspěvku na péči říkám podle jeho zkratky „padlá na palici“. A já jsem taky, že do toho znova jdu… Už 10 let ví stát o mém zdravotním stavu spousty detailů. Mnohokrát mě prověřil a přiznal mi na

Do vod sociálních sítí jsem vplula už jako stará páka. A pořád jsem dost nezkušená. Přesto jsem se rozhodla strávit sobotní večer se třemi stovkami lidí, kteří měli nickname už na peřince. Ideová příprava: Od léta to bude třetí sraz. Z tweetů a šeptandy se zdá, že se povedly. Hospoda vypadá velká a zároveň útulná. Hořejšek je přehledný a až na schod u vchodu placatý.