Vánoce se řeknou v romštině Karačoňa nebo taky Viľija. Romové slaví tento svátek se svými blízkými, na Štědrý den se vždy sejde u stolu celá rodina. Můžeme na něm vidět bohatou vánoční kuchyni, od masitých pokrmů až po sladké dezerty a ovoce. Na stole leží vždy talíř navíc pro osobu, která už není mezi živými. O svátcích také Romové nechávají v oknech a koutech pokoje jídlo, aby je nechodili mrtví strašit. Zapalují se svíčky. Romové na své zesnulé o Vánocích vzpomínají a vyprávějí příběhy z jejich života. Ženy před svátky uklízejí a pečou, štědrovečerní večeři vždy chystá matka a s přípravou jídla jí pomáhají děvčata. Poslouchají se romské písně, pije se, tančí a zpívá. Některé romské rodiny chodí na Štědrý den do kostela na půlnoční mši.

Sociální podnik DobroDílo založila organizace Dobromysl, z.ú., která dlouhodobě pracuje s lidmi s mentálním nebo kombinovaným postižením. Jak vysvětluje marketingová manažerka Monika Poubová, tato společnost vytvořila provázaný systém služeb, který se snaží co nejvíce reagovat na potřeby klientů s různými stupni a druhy handicapu.

V prostorách brněnského Communitea jsem si povídal s popularizátorem čaje Richardem Holajem, který s čajem obchoduje, přibližuje ho široké veřejnosti a dokáže o něm poutavě mluvit. Kromě čaje se věnuje také IT a je odborným asistentem na vysoké škole.  

Na jaře dovrší v Reveniu třetí rok a dál bude plánovat, co dát do firemních dárkových kávových balíčků, koordinovat dobrovolníky, spolupracovat s lokálními výrobci a zajímat se o dění v okolí Mělníka. Emília Erbenová je v týmu kávy Naturpark 12 tak nějak u všeho. Když zrovna není vidět a dělá třeba něco ve skladu nebo za rohem v místnosti, je aspoň slyšet. Na tom, aby byly věci správně a rychle, jí evidentně záleží, ale ne víc než na atmosféře v práci. Při vyplňování papírů se tak sice s kolegy různě zlobí a špičkuje, ale stejně na ně nedá dopustit.

Sociální podnik FOVY s.r.o. zaměstnává osoby s duševním onemocněním či jiným handicapem. „Práce je totiž jeden z podstatných způsobů, jak lidem se zdravotním handicapem umožnit jejich zařazení do běžného života. Proto jim sociální podnik nabízí uplatnění v devíti provozech, které se zaměřují na kompletační a lesnické práce, údržbu zeleně, výrobu keramiky, šití, praní prádla, úklid a gastro,“ uvádí sociální podnik na svých webových stránkách.

Jako dobrovolníci v provozovně Naturpark 12 zjistíte, co všechno je za jedním dárkovým kávovým balíčkem, jestli se při kompletaci člověku vůbec honí něco hlavou a kde všude může lechtat sláma. Uvidíte, kam se cestou do sáčku zvládnou po stole zatoulat zrnka, a jako nováčci si vychutnáte všudypřítomnou kávovou vůni. Ale k tomu jít na pár hodin pomáhat žádný konkrétní důvod mít nemusíte. Někoho baví ten rozdíl proti jeho běžné pracovní rutině, jiného třeba smysluplnost, dalšího prostě káva. A vítáni jsou všichni.

Tanec je pro každý národ specifický a slouží jako forma vyjadřování. Taneční rituály mají v každém koutu světa svoji sílu a význam. Tanec očišťuje tělo i mysl, lze jím překonat rozdíly a spojit lidi. V tanci neexistuje rasismus. Je jako mozaika stejně jako hudba, záleží na každém dílku. A my jsme těmi dílky, těmi rozbitými notami. 

V pátek 22. listopadu v 16 hodin můžete navštívit vernisáž výstavy Arteterapie ve spolcích unie Roska 2024, která proběhne v Kavárně Pohoda v Tišnově. Na této jedinečné akci se dozvíte informace o samotném spolku Roska, prohlédnete si umělecká díla pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), poslechnete si autorské písně a občerstvíte se skvělou kávou (a jinými dobrotami). Pokud vernisáž nestihnete, nezoufejte, výstavu si můžete prohlédnout do 31. prosince. 

Když se vás někdo zeptá, jaké kvašené výrobky znáte, většina asi vyhrkne, že zelí. Kvašáky okurky jsou také super, ale ne každý jim už stačil přijít na chuť. Kamil Kresta, jednatel sociálního podniku Kvašárna v Černé Vodě nedaleko Jeseníka, mě hned při našem prvním telefonátu překvapil: „To byste se divil, co všechno se dá vykvasit“.