Tady něco nehraje #lomivka

Můj muž pochází z kraje umouněného sazemi, zalévaného slzami a kořalkou. Když jsem přijela na návštěvu poprvé, připadala jsem si trochu jako na úplně jiné planetě. V tomhle kraji lidé věděli, co je neštěstí, strach a dřina. Nemohli utéct, čelili tomu, každý den zas a znova se s tím museli nějak poprat – třeba pomocí černého humoru. Hned se mi tam zalíbilo, protože styl „nějak se s tím poprat musíš“ je něco, co většinou

Více »

Nikdo není „trochu autista“ #zOutu

Winston Churchill prý kdysi řekl, že v životě existují jen dvě jistoty: daně a smrt. Já bych k tomu přidala třetí jistotu, a to existenci takovýchto či podobných konverzací:

Více »

Autobusem #perplexveměstě

Bezbariérovej autobus přistavenej půl metru od chodníku fakt bezbariérovej není. Vyřiďte to prosím autobusákům. Děkuju. Já mám totiž při nástupu úplně jiné starosti, a vy se mnou.

Více »

Prošlapat cestičku #perplexveměstě

Jedna z nejbláznivějších věcí na dětské mozkové obrně je, že vlastně vůbec nikoho nezajímá. 🙂 Nenajdete odborníky, co by systematicky shromažďovali dostupné informace, osobnosti, co by zkoušely protlačit potřeby lidí s touhle diagnózou nebo nějakou zastřešující organizaci, aktuální vědecké materiály a přístupy, zkrátka nic.

Více »

Bosé nohy vždycky zahřejí u srdce #zOutu

„Ahoj Denisi, jak se máš? Tady na Kladně už začíná být teplo a mě mrzí, že furt musím nosit ponožky. Úča je pořád stejně děsná a Čert se poprvé podíval na zahradu. Snad se máš na ŠVP dobře. Ivča.“

Více »

Jeden a jedna #perplexveměstě

Květen je tu. Láska nám praská ve švech a ve všech. Dneska se s láskou vaří, peče, griluje, drbe vana, meje zadek, sbíraj bobky, loví appky i pije kafe. Já v lásce bruslím. Držím se přece tématu, čeká nás hokej. 🙂

Více »

Jedu, tedy jsem #lomivka

„Tak, maminka nám tady zaparkuje…“ zní milé paní z úst a já se jenom směju. No, kdo by řekl vozíčkáři zdvořile zažité „Posaďte se, prosím“, že jo?

Více »

Lékař léčí, pohyb uzdravuje!

Pohlazení od psycholožky Ráda bych se s Vámi podělila o svůj zážitek. Doba „berlová“ mi naštěstí už skončila a já se konečně mohu věnovat tomu, co tělu tak chybělo! Díky úrazu v Alpách jsem si od některých lidí vyslechla „sportem k trvalé invaliditě!“, aniž by tušili, jak se to stalo. Tak jsem pak už některým na otázku, co se mi stalo, odpovídala, že „mě nějaká bába srazila v obchoďáku košíkem“ a najednou

Více »

Druhá strana mince #perplexveměstě

Je mi smutno. Mezi řádky to bude nejspíš znát. Takže kdo čekáte rozjásaný skoromájový kousek, dočkáte se jindy. Hele, fakt jsem to zkoušela. Jakože humor, společnost, knížka, procházka, zmrzka, hudba. Taky dlouhé telefonáty. Funguje to báječně, akorát na chvilku. Klidný spaní zkrátka nemám, zato mám špek na břiše. Sakra.

Více »

Reklamní prostor

INSPIRANTE doporučuje