Týden bez sportu? Nepříjemná představa! Sportem žiju dlouhá léta a zdravotně vynucené pauzičky mi nedělají nejlíp. Na druhou stranu, v podobných bacilchvílích čtu sportovně zaměřené knížky, poslouchám tematické podcasty a po vzoru svých rodičů sleduju sportovní dění u nás i ve světě.  Když není bacil (nebo vedro) v dohledu, je to o dost veselejší. Hned zrána si naordinuju pravidelnou patnáctiminutovku s jógou a během dne protáčím nejrůznější pohybové aktivity. Už jen vystoupit o zastávku dřív, vyjít

Slunce svítí o sto šest a já toužebně vyhlížím chladný listopad. Proč? Na podzim a v zimě spinkají některé projevy mých autoimunitních onemocnění. Naopak v létě se rozjíždí pohádková romance, která mi radost nedělá. Princeznička Roztroušená skleróza se v téhle hororové pohádce pravidelně zamilovává do prince Atopického ekzému…  Plodem jejich vroucí lásky není roztomilý následník trůnu, ale neuropatická bolest celého mého těla a kůže barvy přezrálého rajčete.  Zvládnout tyhle stavy není dvakrát

K příštím Vánocům si přeju jeden netradiční dárek. Oslíčka otřes se! Dostane nažrat, ubytuju ho a zavedu u něj nezbytnou měnovou reformu (moderní doba si žádá koruny a eura místo klasických zlaťáků). Zvířátko se za veškerou péči odvděčí občasným zatřesením, a vyřeší tak všechny naše finanční patálie!  Můj plán má ovšem jeden zásadní zádrhel. Podobného oslíčka najdu jen v pohádkách. Realitu všedních dnů tedy musíme zmáknout i bez něj. I když jsme na

Velikonoce jsou svátky mnoha barev, chutí i příležitostí. Někdo je neslaví vůbec, jiný peče beránka, zdobí vajíčka, setkává se s rodinou nebo zajde do kostela. Osobně tradiční zvyklosti tolik nevyhledávám, ani pomlázku u nás nenajdete. Odmalička mě fascinovala spíš duchovní stránka Velikonoc, které považuju za vrcholnou spirituální cestu naděje. Součástí této cesty je paleta malebně pojmenovaných dnů. Ať už jde o Květnou neděli, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek

Minulý týden spadal do kategorie oživlé Murphyho zákony. Vše začalo už pondělním telefonátem z nemocnice. Sestřička mě poprosila o urychlené dodání dalších lékařských potvrzení. Hm… Jako naschvál v týden, kdy odjíždím do Prahy. Být nedobrovolným vlastníkem mnoha kreativních nemocí, které se vzájemně ovlivňují, se prostě nevyplatí. Jdete k jednomu doktorovi a potřebujete s sebou fascikl lékařských zpráv a doporučení od jiných specialistů. Klasika, která nikdy neomrzí. Plný nadějí jsem svým doktorům napsal,

Ztratit se na rovné ulici, kde není víc než pět rodinných domů? Ještě před třemi lety norma. Zabloudit ve vlastním malinkém bytě? Zvládnuto mnohokrát. A pak že roztroušená skleróza nezasahuje paměť. Kolikrát já tu větu slyšel… Každopádně někdy je to lepší, jindy horší. Stejně jako u většiny příznaků roztroušené sklerózy. Technicky záleží na mnoha faktorech: Na aktuální „vyhajanosti“ mozku. /Spát pod šest hodin je zhýralost mládí, kterou

Přiznejme si, málokdo by si současnou prezidentskou kampaň naordinoval pětkrát do roka. Ani já se mezi tyto nepočetné „nadšence“ neřadím. Nejistotu a strašení mám rád, ale jen u čtení knížek Stephena Kinga nebo při sledování dystopického seriálu na Netflixu. V běžném životě se bez nich hravě obejdu. Celá tahle nepříjemná situace před druhým kolem prezidentských voleb mi extrémně připomíná období, kdy mi diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Člověk taky nikdy nevěděl,

Řada lidí redukuje vánoční svátky jen na Štědrý den, uklízecí galeje, celodenní pohádkový maraton nebo ruskou ruletu s kapří kostí v krku. Jiní se vyžívají v tradičních českých pranostikách a zvyklostech, které mě vždycky malinko děsily. Každopádně nic není dobře, nebo špatně. Každý svých Vánoc strůjcem, a tak to má být. A jak je to u nás? Osobně beru tradiční české zvyky jako zpestření vánočního programu, ale většina u nás nefrčí. Nehrozí

Ohlédnutí za rokem 2022 Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, které vám na našich stránkách ukazují autoři, jimž do života vstoupila nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím.Redakce Pátek začal pohodově… Brzy ráno fyzioterapie, oběd s kamarádkou a vytoužená

Pátek začal pohodově… Brzy ráno fyzioterapie, oběd s kamarádkou a vytoužená procházka lesem. Co víc si přát? K dokonalosti chybělo splašit pár drobnůstek na náš obvykle neobvyklý adventní věnec. Já, má žena a kamarádka jsme se tak natěšeně nasoukali do auta a vyrazili na nákupy do předvánočního Brna. Ujeli jsme něco přes dva kilometry a auto se náhle rozhodlo pro úplně jiný program. Uložilo se k zimnímu spánku, nereagovalo a elektronika rozjela vlastní